Mince Severa II.
Mince Severa II. pocházejí z let 305–307, kdy byl nejprve caesarem a poté augustem západní části římské říše v soustavě tetrarchie. Razily je mincovny od Londinia a Treveri po Antiochii a Alexandrii; nejčastější jsou bronzové folly s Géniem římského lidu a opisem GENIO POPVLI ROMANI.
Řazení produktů
Výpis produktů
Sada československých oběžných mincí z roku 1985 zachycuje každodenní měnu pozdního období ČSSR v plastovém obalu s dobovou prezentací. Je zajímavým celkem pro sběratele...
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Zlatý dukát Františka Josefa I. představuje jednu z nejznámějších historických investičních mincí střední Evropy. Tento typ byl ražen po celé období jeho vlády a stal se...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Zlatých 15 rublů z roku 1897 pochází z období vlády ruského císaře Mikuláše II. Alexandroviče. Typ s úzkým okrajem spojuje panovníkův portrét s korunovaným dvouhlavým orlem...
Měděná mince v hodnotě 2 soldi byla ražena roku 1799 pro hrabství Gorice, které náleželo k habsburským državám, za císaře Františka II. Averz zdobí korunovaný zemský erb v...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný gulden Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Severus II. († 307), celým jménem Flavius Valerius Severus, se narodil v Ilýrii v prostých poměrech a vypracoval se v armádě na vysokého důstojníka. Byl přítelem císaře Galeria, na jehož návrh jej po abdikaci Diocletiana a Maximiana 1. května 305 jmenovali caesarem pro západ, podřízeným augustovi Constantiovi I. Spravoval Itálii a Afriku.
Když Constantius v červenci 306 zemřel, provolalo vojsko v Británii augustem jeho syna Konstantina, Galerius však povýšil na augusta Severa. V říjnu 306 se v Římě vzbouřil Maxentius, syn bývalého císaře Maximiana, a Severus proti němu na Galeriův pokyn vytáhl z Mediolana. Pod hradbami Říma jej vojáci, kteří dříve sloužili Maximianovi, opustili. Ustoupil do Ravenny a asi v březnu nebo dubnu 307 se Maximianovi vzdal výměnou za slib, že bude ušetřen.
Jako zajatce jej drželi v Tres Tabernae u Říma a v září 307 byl na Maxentiův příkaz zabit, podle Laktantia mu dovolili otevřít si žíly. Mince s jeho jménem razily mincovny celé říše, v jeho vlastní části říše hlavně Lugdunum, Aquileia, Treveri a Ticinum. Hlavní minci tvořil follis, který zavedl Diocletianus kolem roku 294; původně vážil asi 10 gramů a nesl tenkou vrstvu stříbra. Opis FL VAL SEVERVS NOB CAES patří do doby, kdy byl caesarem, IMP C FL VAL SEVERVS P F AVG do jeho krátké vlády augusta.
