Mince Soběslava I.
Mince Soběslava I. pocházejí z let 1125–1140, kdy přemyslovský kníže vládl v Čechách a porazil u Chlumce německého krále Lothara III. Jsou to stříbrné denáry malého střížku, menší a lehčí než starší ražby; numismatika u nich zná asi 24 základních typů s bohatým výběrem obrazových námětů.
Řazení produktů
Výpis produktů
Certifikovaný denár Soběslava I. představuje atraktivní doklad raně středověkého českého mincovnictví. Drobná stříbrná ražba z období přemyslovských knížat spojuje historickou...
Český denár Soběslava I. z období 1125–1140 je ukázkou středověké panovnické ražby s výraznými figurálními výjevy. Obě strany zachycují stylizované postavy a dochované části...
Certifikovaný denár Soběslava I. představuje atraktivní doklad raně středověkého českého mincovnictví. Drobná stříbrná ražba z období přemyslovských knížat spojuje historickou...
Ovládací prvky výpisu
Soběslav I. († 1140) byl nejmladším synem krále Vratislava II. a jeho třetí manželky Svatavy Polské; rok jeho narození se přesně nezná. Poprvé se v pramenech objevuje roku 1107, kdy doprovázel svrženého bratra Bořivoje II. do polského vyhnanství. Ve sporech s bratrem Vladislavem I. byl několikrát vyhnán a znovu přijat; mezi lety 1115 a 1123 spravoval brněnský a znojemský úděl na Moravě.
Po Vladislavově smrti usedl roku 1125 na knížecí stolec. O vládu se ucházel i Ota II. Černý Olomoucký s podporou německého krále Lothara III., jehož vojsko v zimě 1126 vpadlo do Čech. V bitvě u Chlumce 18. února 1126 Soběslav vojsko porazil, Ota II. padl a sám Lothar byl zajat. Král pak Soběslava potvrdil na knížecím stolci a udělil mu hodnost nejvyššího říšského číšníka.
Roku 1130 bylo odhaleno spiknutí proti jeho životu; Soběslav je krutě potrestal a dal oslepit synovce Břetislava. Ve třicátých letech nechal znovu opevnit Pražský hrad. Roku 1138 si od nového krále Konráda III. vymohl příslib, že Čechy dostane v léno jeho syn Vladislav. Zemřel 14. února 1140, velmoži však knížetem zvolili jeho synovce Vladislava II.
Soběslavovy mince jsou denáry malého střížku, typ, který v Čechách převládl po reformě Břetislava I. kolem roku 1050: menší než 1 g a asi 16 mm v průměru. Jakostí stříbra i výzdobou navazují na ražby Vladislava I. a přetrvává na nich bohatý výběr námětů – dosud je známo asi 24 základních typů.





