Mince svatého Václava
Svatý Václav (asi 907–935) byl českým knížetem z rodu Přemyslovců a je hlavním patronem českých zemí. Zahynul rukou družiníků svého bratra Boleslava a krátce po smrti začal být uctíván jako světec a věčný vládce země. Jeho jméno nese hlavní pražské náměstí.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pamětní stříbrná mince 10 Kčs z roku 1949 byla vydána k 70. výročí narození Josifa Vissarionoviče Stalina, tehdejšího vůdce Sovětského svazu. Tato emise patří mezi nejznámější...
Pamětní stříbrná mince 50 Kčs z roku 1949 byla vydána k 70. výročí narození Josifa Vissarionoviče Stalina, tehdejšího vůdce Sovětského svazu. Tato emise patří mezi nejznámější...
Československá stříbrná pamětní mince z roku 1970 připomíná 50 let Slovenského národního divadla. Spojuje státní znak s výrazně stylizovanou tváří múzy a připomíná význam...
Československá stříbrná pamětní mince 25 Kčs z roku 1970 připomíná 25. výročí osvobození Československa. Spojuje státní znak s výraznou kompozicí lipových ratolestí a...
Stříbrná československá pamětní mince z roku 1967 připomíná 500. výročí založení Academie Istropolitany. Propojuje motiv historické budovy a její pečeti se státním znakem...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1978 připomíná 650 let mincovnictví v Kremnici. Spojuje státní znak s kompozicí historických ražeb a připomíná mimořádně...
Stříbrná pamětní mince z roku 1990 připomíná první výročí svatořečení Anežky České. Emise odráží duchovní i společenský význam této události, která se stala symbolem proměn...
Československá pamětní stříbrná mince 50 Kčs z roku 1988 připomíná 300. výročí narození Juraje Jánošíka. Výrazný figurální motiv lidového hrdiny doplňuje státní znak...
Československá stříbrná pamětní mince 100 Kčs z roku 1985 připomíná 150. výročí úmrtí Petra Brandla. Portrétní kompozici doplňují letopočty 1668–1735, zatímco druhá strana nese...
Stříbrná pamětní mince z roku 1987 připomíná 225. výročí založení slavné Báňské akademie v Banské Štiavnici. Emise zdůrazňuje význam této instituce pro rozvoj hornictví,...
Stříbrná pamětní mince k 100. výročí narození Martina Benky oslavuje jednoho z nejvýznamnějších slovenských malířů a zakladatele moderní slovenské výtvarné kultury. K...
Stříbrná pamětní mince z roku 1966 připomíná 1100. výročí Velké Moravy, prvního významného státního útvaru Slovanů na našem území. Emise zdůrazňuje historické kořeny české a...
Svatý Václav (asi 907–935) byl synem knížete Vratislava I. a Drahomíry ze Stodor. Vyrůstal v době, kdy se přemyslovské knížectví teprve upevňovalo a kdy se v Čechách střetávalo křesťanství se staršími pohanskými zvyklostmi.
Na výchově se zásadně podílela jeho babička Ludmila, sama později uctívaná jako světice. Podle legend zajistila vnukovi vzdělání v latině i ve slovanské liturgii, což z něj mělo učinit vzdělaného křesťanského panovníka.
Spor o směřování země vyvrcholil zavražděním Ludmily na Tetíně roku 921, za nímž podle tradice stála Drahomíra. Václav se vlády ujal v době, kdy zemi ohrožovala rozpínavost východofranské říše, a zvolil politiku smíru.
Uznal svrchovanost saského vévody Jindřicha Ptáčníka a zavázal se k pravidelnému placení, čímž zemi ušetřil válku. Tento krok mu část družiny vyčítala jako slabost, přestože zabránil pustošivému vpádu.
Podporoval šíření křesťanství, zakládal kostely a v Praze nechal postavit rotundu zasvěcenou svatému Vítu, na jejímž místě později vyrostla katedrála. Legendy zdůrazňují jeho osobní zbožnost i péči o chudé.
Ke zlomu došlo ve Staré Boleslavi, kde byl Václav přepaden a zabit družiníky svého mladšího bratra Boleslava. Prameny kladou událost k roku 935, starší tradice uvádí rok 929.
Jeho ostatky byly brzy přeneseny do Prahy a úcta k němu se rychle rozšířila. Stal se symbolem české státnosti, patronem země a postavou, jejíž jméno provází české dějiny dodnes.
Svatováclavská tradice se stala jedním z pilířů české identity. Jeho postava se objevuje v korunovačních obřadech, v zemské symbolice i v chorálu, který zněl při nejvýznamnějších okamžicích národních dějin, ve válce i při slavnostech.
