Mince svatého Václava
Mince svatého Václava nesou jméno nebo obraz hlavního českého patrona. Žádná mince knížete Václava (asi 907–935) spolehlivě doložena není; jako patron se objevuje na denárech od Jaromíra a Oldřicha, později na parvech a dukátech. Na tradici navázaly svatováclavské dukáty Československa, ražené v Kremnici od roku 1923.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Josefa II. vznikl roku 1776 v tyrolské mincovně Hall, v době jeho spoluvlády s Marií Terezií. Reprezentuje velký stříbrný nominál habsburské monarchie i období,...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1764 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný 17krejcar Marie Terezie byl vyražen roku 1762 v kremnické mincovně za její vlády v Uhrách. Nominál náleží k typu raženému v letech 1751–1765 a připomíná peněžní oběh...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1768, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1763 pochází z tyrolské mincovny Hall a náleží k oběžným ražbám rakouských zemí. Vznikl v době, kdy panovnice upevňovala správu habsburské...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1621 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský kus....
Stříbrný tolar vznikl roku 1848 za vlády velkovévody Fridricha Františka II., kdy revoluční vlna zasáhla také Meklenbursko-Zvěřínsko. Nominál náleží k měnové soustavě německého...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1867 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Svatý Václav (asi 907–935) byl starším synem knížete Vratislava I. a Drahomíry. Po otcově smrti roku 921 vládla za nezletilého syna Drahomíra, která téhož roku nechala zavraždit jeho babičku Ludmilu. Václav se brzy ujal samostatné vlády, matku vykázal na Budeč a později se s ní smířil. Udržoval dobré vztahy se saským králem Jindřichem I. Ptáčníkem a na Pražském hradě založil kostel zasvěcený saskému patronovi svatému Vítovi.
Rozpory s mladším bratrem Boleslavem vyústily ve Václavovu vraždu ve Staré Boleslavi; připomíná se 28. září a dnes se klade do roku 935, starší literatura uváděla 929. Boleslav I. hned změnil politiku vůči říši. Václav byl brzy uctíván jako světec a stal se hlavním patronem země a symbolem české státnosti.
Takzvaný svatováclavský denár s opisem VENCIEZLAVVS, známý asi v sedmi až devíti kusech, většina dnešních numismatiků přiřazuje polským ražbám Boleslava Chrabrého. Ani olověnou ražbu nalezenou roku 1997 v areálu kazaňského hradu, v jejímž opisu někteří četli VACLAV CNIZ, většina odborníků za Václavovu minci nepřijala. Jméno světce jako patrona se poprvé objevuje na denárech Jaromíra a jeho poprsí na denárech Oldřicha; od té doby provázel obraz svatého Václava většinu českých denárů a později parvy Jana Lucemburského a Karla IV., dukáty Václava IV. a pražské dukáty Ferdinanda I. a Matyáše.
Na tuto tradici navázal Československý dukát, zavedený zákonem z 23. března 1923 k pátému výročí republiky. Podle vítězného soutěžního návrhu Španiela a Bendy nese stojícího světce, váží 3,4909 g a obsahuje 3,442 g ryzího zlata. Razila ho mincovna v Kremnici, vedle dukátů i dvou-, pěti- a desetidukáty, k tisícímu výročí Václavovy smrti roku 1929 vznikly miléniové ražby. Šlo o obchodní mince mimo zákonná platidla.





