Mince Svatopluka Olomouckého
Svatopluk Olomoucký († 1109), syn knížete Oty I. Olomouckého, pocházel z moravské větve Přemyslovců. Od poloviny 90. let 11. století vládl olomouckému údělu na Moravě a v letech 1107–1109 byl českým knížetem. Jeho krátká vláda patří k nejbouřlivějším obdobím přemyslovských sporů o pražský knížecí stolec.
Řazení produktů
Výpis produktů
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Ovládací prvky výpisu
Svatopluk Olomoucký († 1109) byl nejspíše prvorozeným synem olomouckého údělného knížete Oty I. Olomouckého a Eufemie Uherské z rodu Arpádovců. Jeho dědem byl kníže Břetislav I. a strýcem první český král Vratislav II. Když otec kolem roku 1087 zemřel, byl Svatopluk ještě dítě. Král Vratislav II. svěřil v roce 1090 Olomoucko svému synovi Boleslavovi a Eufemie hledala ochranu u švagra Konráda Brněnského. Po sporech mezi Přemyslovci začala úděl kolem roku 1091 spravovat sama a Svatopluk se vlády ujal po dosažení dospělosti v roce 1095.
V roce 1103 se zúčastnil tažení českého knížete Bořivoje II. do Polska. Bořivoj si od polského knížete Boleslava III. Křivoústého nechal zaplatit tisíc hřiven za upuštění od dalších útoků, o peníze se však s bratrancem nerozdělil. Svatopluk se pak stal jeho soupeřem. Výprava na Prahu v roce 1105, podniknutá po dohodě s Polskem a Uherskem, nevyšla, o dva roky později ale Bořivoje připravil o oporu lstí a v roce 1107 usedl na knížecí stolec.
Brzy po nástupu jej zajal římskoněmecký král Jindřich V. a propustil ho až za slib výkupného deseti tisíc hřiven stříbra; jako rukojmí za něj zůstal bratr Ota. Svatopluk se s králem později usmířil a podnikl s ním tažení do Uher, z něhož se však musel vrátit, protože na Moravu vpadli Poláci. V roce 1108 nechal vyvraždit mocný rod Vršovců, který obvinil ze zrady – Vršovci, kterým během tažení svěřil správu země, se podle něj přidali k Uhrům. V únoru 1109 podnikl vítěznou výpravu na Nitru.
Při odvetném tažení do Polska 21. září 1109 byl nedaleko slezského Hlohova zezadu proboden kopím. Za vraha je většinou považován jeden z Vršovců. Kníže byl pravděpodobně pohřben v kladrubském klášteře. Zanechal syna Václava Jindřicha, jemuž byl kmotrem sám Jindřich V.
