Mince Tiberia

Tiberius (42 př. n. l. – 37 n. l.) se narodil do starobylého rodu Claudiů jako syn Tiberia Claudia Nerona a Livie Drusilly. Jeho dětství poznamenaly občanské války, během nichž rodina prchala před Octavianovými vojsky. Vše se změnilo, když se Livia rozvedla a provdala za samotného Octaviana, budoucího císaře Augusta. Chlapec tak vyrostl v srdci nové vládnoucí rodiny.

Vojenskou dráhu zahájil velmi mladý a záhy se osvědčil. Vedl tažení v Alpách, v Panonii i v Germánii a znovu získal odznaky legií ztracené kdysi v Parthii. Současníci ho považovali za jednoho z nejschopnějších velitelů své doby, byť za uzavřeného a málomluvného muže.

Osobní život mu Augustus podřídil dynastickým zájmům. Přinutil ho rozvést se s milovanou Vipsanií a oženit se s císařovou dcerou Julií. Manželství bylo nešťastné a Tiberius se roku 6 př. n. l. stáhl na Rhodos, kde strávil několik let v dobrovolném ústraní.

Po smrti Augustových vnuků mu nakonec zbyla role nástupce. Císařem se stal roku 14 a zpočátku vládl obezřetně, šetřil státní prostředky a nechával rozhodovat senát. Postupem času však narůstala nedůvěra a množily se procesy o urážku majestátu.

Roku 26 opustil Řím a usadil se na Capri, odkud řídil říši prostřednictvím svých lidí. Největší moc získal velitel pretoriánů Seianus, dokud nebyl roku 31 obviněn ze spiknutí a popraven. Tiberius se do hlavního města už nikdy nevrátil a zemřel roku 37 v Misenu.

Jeho odkaz zůstal rozporuplný. Antičtí autoři mu vyčítali samotářství, podezřívavost i krutost závěru vlády, moderní historikové však oceňují, že říši předal hospodářsky stabilní a s naplněnou pokladnou. Nástupcem se stal jeho prasynovec Caligula, syn oblíbeného Germanika.