Mince Václava IV.
Mince Václava IV. pocházejí z let 1378–1419, kdy syn Karla IV. vládl jako český a do roku 1400 i římský král. Hlavní minci, pražský groš, razila Kutná Hora v obrovském množství, ale s klesající péčí i ryzostí; vedle grošů vznikaly drobné peníze a haléře, vzácně dukáty a ražby z mincoven v České Falci.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Ovládací prvky výpisu
Václav IV. (1361–1419) se narodil 26. února 1361 v Norimberku jako syn císaře Karla IV. a Anny Svídnické. Otec jej dal 15. června 1363 jako dvouletého korunovat českým králem a roku 1376 dosáhl jeho zvolení a korunovace římským králem. Na výchovu dohlížel arcibiskup Jan Očko z Vlašimi. Po otcově smrti roku 1378 se sedmnáctiletý Václav ujal vlády a vládl 41 let, do té doby nejdéle ze všech českých králů.
Opíral se o nižší šlechtu a dostal se do sporu s vysokou šlechtou i s arcibiskupem Janem z Jenštejna; spor vyvrcholil roku 1393 umučením generálního vikáře Jana z Pomuku. Roku 1394 krále zajala panská jednota vedená moravským markrabětem Joštem a vysvobodil jej až bratr Jan Zhořelecký. Roku 1400 jej kurfiřti sesadili z římského trůnu jako krále nečinného a v letech 1402–1403 byl vězněn z podnětu bratra Zikmunda.
Zpočátku podporoval Jana Husa a roku 1409 vydal Dekret kutnohorský. Později se stahoval do ústraní, kde jej zastihla zpráva o první pražské defenestraci. Zemřel 16. srpna 1419 na Novém hradě u Kunratic; obě jeho manželství, s Johanou a Žofií Bavorskou, zůstala bezdětná.
Kutnohorská těžba stříbra byla za jeho vlády na vrcholu a pražské groše se razily v obrovském množství, často excentricky a nedoraženě. Nesou titul WENCEZLAVS TERCIVS, protože Václava III. Lucemburkové mezi korunované krále nepočítali. Roku 1384 nahradily parvy jednostranné peníze a haléře. Mincovní řád z roku 1407 snížil ryzost groše na 610 tisícin a německá města jej často zkoušela a kontramarkovala. Vzácně se razily dukáty a drobné mince vznikaly i v mincovnách České Falce. Podrobněji o něm píše článek Václav IV.: Tragický dědic odkazu Karla IV.





