Mince Valense
Valens (asi 328–378) byl východořímským císařem v letech 364 až 378. Vládu mu určily války s Góty a Peršany i vzpoura uzurpátora Prokopia. Zahynul v bitvě u Adrianopole, jedné z nejtěžších porážek v dějinách římského vojska. Jeho jméno je proto spojeno s počátkem stěhování národů.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný pražský groš Václava II. patří k nejvýznamnějším mincím českého středověku. Vznikl v období hospodářského vzestupu po objevu kutnohorského stříbra a stal se pevnou...
Stříbrný ort Zikmunda III. Vasy z roku 1624 spojuje reprezentativní portrét polského krále s bohatě členěným erbem Polsko-litevské unie. Ražba z Brombergu zaujme výraznou raně...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1767 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1772 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar Leopolda II. z roku 1791 představuje ražbu z krátkého období jeho vlády. Portrét císaře ve vavřínovém věnci a korunovaný dvouhlavý orel spojují...
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1590, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1590, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1587, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1791 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný čtvrt-tolar z posledního roku vlády Karla VI., ražený v Hallu. Výrazný příklad barokní mincovní estetiky a symbolu císařské autority v habsburské monarchii.
Valens (asi 328–378) pocházel z panonské Cibalae a byl mladším bratrem císaře Valentiniana I. Na rozdíl od bratra neměl výraznou vojenskou minulost ani hlubší vzdělání a do vysoké politiky se dostal až díky rodinným vazbám. Roku 364 ho Valentinianus povýšil na spoluvládce a svěřil mu východní část říše.
Hned zkraje musel čelit vzpouře. Prokopios, příbuzný zesnulého císaře Iuliana, se roku 365 zmocnil Konstantinopole a získal na svou stranu část vojska. Valens povstání po několika měsících potlačil a s poraženými naložil tvrdě, což poznamenalo jeho pověst.
Následovaly boje na dolním Dunaji proti Gótům, kteří Prokopia podpořili, a dlouhý zápas s perskou říší o Arménii. Ani jedna z válek nepřinesla jasné rozhodnutí a vyčerpávala státní pokladnu. Uvnitř říše se Valens jako stoupenec ariánského učení dostal do sporu s nicejskými biskupy.
Osudným se stal rok 376, kdy před Huny prchající Gótové požádali o povolení usadit se na římském území. Valens souhlasil, jenže špatně zvládnuté zásobování a zvůle úředníků dohnaly uprchlíky ke vzpouře, která přerostla v otevřenou válku.
Dne 9. srpna roku 378 se Valens střetl s Góty u Adrianopole, aniž vyčkal na posily svého synovce Gratiana. Římské vojsko bylo rozdrceno, císař padl a jeho tělo se nikdy nenašlo. Porážka bývá považována za jeden z předělů pozdní antiky.
Přes tragický konec po sobě zanechal i dílo trvalejší hodnoty. Nechal opravit vodovod zásobující Konstantinopol, jehož mohutný akvadukt stojí v Istanbulu dodnes, a snažil se ulevit daňovému zatížení drobných vlastníků. Historikové mu však vyčítají ukvapenost, s níž se pustil do rozhodující bitvy. Po jeho smrti převzal východ Theodosius I.
