Mince Valense
Mince Valense pocházejí z let 364–378, kdy vládl východní polovině římské říše vedle svého bratra Valentiniana I. Ve zlatě se razily solidy, ve stříbře siliquy a miliarensia, nejčastější jsou však drobné bronzy. Jeho jméno nesly ražby mincoven na východě i na západě říše, od Trevíru po Alexandrii.
Řazení produktů
Výpis produktů
Sada československých oběžných mincí z roku 1985 zachycuje každodenní měnu pozdního období ČSSR v plastovém obalu s dobovou prezentací. Je zajímavým celkem pro sběratele...
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Zlatý dukát Františka Josefa I. představuje jednu z nejznámějších historických investičních mincí střední Evropy. Tento typ byl ražen po celé období jeho vlády a stal se...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Zlatých 15 rublů z roku 1897 pochází z období vlády ruského císaře Mikuláše II. Alexandroviče. Typ s úzkým okrajem spojuje panovníkův portrét s korunovaným dvouhlavým orlem...
Měděná mince v hodnotě 2 soldi byla ražena roku 1799 pro hrabství Gorice, které náleželo k habsburským državám, za císaře Františka II. Averz zdobí korunovaný zemský erb v...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný gulden Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Valens (328–378) se narodil v Cibalae, dnešních Vinkovcích, jako mladší bratr Valentiniana I. Jejich otec Gratianus starší sloužil jako vysoký důstojník a bratři vyrůstali na jeho statcích v Africe a Británii. Na rozdíl od bratra neměl Valens za sebou dlouhou vojenskou kariéru. Když Valentiniana vojsko roku 364 provolalo císařem, jmenoval 28. března téhož roku Valense spoluvládcem a svěřil mu východní polovinu říše.
Hned roku 365 se v Konstantinopoli nechal provolat císařem Procopius, bratranec císaře Juliana; Valens jeho vzpouru potlačil roku 366. V letech 367 a 369 překročil Dunaj proti Gótům vedeným Athanarichem a válku ukončil smlouvou sjednanou uprostřed řeky. Další léta strávil na perské hranici, kde se vedly spory hlavně o Arménii. V Konstantinopoli dal dokončit akvadukt, který nese jeho jméno.
V náboženských sporech podporoval ariány, zatímco bratr stál na straně nicejského vyznání. Roku 376 dovolil části Gótů překročit Dunaj a usadit se v říši; nezvládnuté usazování vyvolalo válku. Valens se vrátil z východu, nevyčkal na pomoc synovce Gratiana a 9. srpna 378 padl v bitvě u Adrianopole, kde zahynula i velká část východního vojska. Roku 379 jmenoval Gratianus jeho nástupcem Theodosia I.
Mince obou bratří razily mincovny celé říše bez ohledu na to, kdo v které části vládl: Valensovo jméno nesou ražby z Trevíru, Arelate, Říma, Aquileje, Siscie a Thessaloniky stejně jako z Konstantinopole, Nikomédie, Antiochie a Alexandrie. Zlatou minci představoval solidus, stříbrnou siliqua a miliarense. Nejpočetnější skupinu tvoří drobné bronzové mince, které numismatika podle velikosti označuje jako AE3.
