Mince Valeriána II.
Valerián II. († 258) byl nejstarším synem římského císaře Galliena a vnukem císaře Valeriána. Jako dospívající caesar zastupoval vládnoucí rod v podunajských provinciích, zemřel však za nejasných okolností a otec jej dal prohlásit za boha. Kategorie sdružuje mince ražené jeho jménem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní mince Slovenského státu z roku 1944 připomíná knížete Pribinu. Výrazné figurální ztvárnění doplňuje slovenský znak a opis SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Historicky...
Československá desetikoruna z roku 1990 připomíná Tomáše Garrigua Masaryka výrazným portrétem a letopočty 1850–1937. Státní znak ČSFR na rubu zasazuje minci do krátkého období...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1972 připomíná 50. výročí úmrtí sochaře Josefa Václava Myslbeka. Spojuje jeho výrazný portrét se státním znakem a představuje...
Československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1986 připomíná Městskou památkovou rezervaci Praha. Propojuje státní znak s panoramatem historického centra, Karlovým mostem a kašnou...
Československá pamětní stříbrná mince 100 Kčs z roku 1981 připomíná sté výročí narození sochaře a medailéra Otakara Španiela. Spojuje jeho portrét s československým státním...
Stříbrná pětikoruna z roku 1928 patří mezi ikonické oběžné mince období první Československé republiky. Její moderní design s motivem průmyslové stavby symbolizuje rozvoj...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Denár Vladislava II. patří k působivým dokladům raně středověkého českého mincovnictví. Spojuje přemyslovskou panovnickou tradici, křesťanskou symboliku a ruční charakter ražby...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Valerián II. († 258), celým jménem Publius Licinius Cornelius Valerianus, byl nejstarším synem římského císaře Galliena a jeho manželky Cornelie Saloniny. Jeho děd Valerián se stal císařem v roce 253 a záhy si přibral syna Galliena za spoluvládce. O několik let později, kolem roku 256 (podle některých údajů již o rok dříve), povýšil na caesara, tedy následníka trůnu, i svého vnuka. Chtěl tak upevnit postavení rodu v časech, kdy se císaři střídali jeden za druhým.
Mladý caesar, kterému bylo nejspíš nejvýše patnáct let, byl usazen v Sirmiu na Dunaji, dnešní Sremské Mitrovici v Srbsku. Měl reprezentovat císařský dům v neklidných provinciích Panonie a Moesie, které čelily nájezdům za hranicemi. Skutečnou moc v kraji držel jeho poručník Ingenuus, místodržitel podunajských provincií s mimořádnými pravomocemi, který se těšil široké podpoře tamních posádek.
Matka Salonina tomuto uspořádání nedůvěřovala. Veřejně se proti rozhodnutí tchána, hlavy celého rodu, postavit nemohla, požádala však jednoho z důstojníků, aby na Ingenua dohlížel. Opatrnost nepomohla. Na přelomu let 257 a 258 Valerián II. v Illyriku nečekaně zemřel a okolnosti jeho smrti zůstaly natolik podezřelé, že se Gallienus pokusil Ingenua sesadit.
Ingenuus odpověděl vzpourou a nechal se provolat císařem, Gallienus ho však porazil. Zemřelého syna dal císař prohlásit za boha jako Divus Valerianus Caesar a hodnost caesara přešla na jeho mladšího bratra Salonina. Krátká dráha Valeriána II. ukazuje, jak málo v době krize stačila pouhá přítomnost člena vládnoucího rodu tam, kde chyběla skutečná moc. Dioklecián s Maximiánem si to o pětatřicet let později zřejmě uvědomili a caesary, které ustanovili, vybavili skutečnou autoritou.
