Mince Viléma Ernesta
Vilém Arnošt ze Saska-Weimar-Eisenach vládl jako poslední velkovévoda v letech 1901–1918, kdy abdikoval po německé revoluci. Jeho marky, tolary a pamětní ražby dokumentují závěr monarchie v Durynsku. Pro sběratele představují kvalitní mince posledního weimarského vládce, dědice kulturního odkazu Goetha a Schillera.
Řazení produktů
Výpis produktů
Reprezentativní stříbrný tolar Ferdinanda II. Tyrolského spojuje detailní portrét renesančního panovníka s bohatě členěným habsburským znakem. Ražba z proslulé mincovny Hall...
Nedatovaný stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského z mincovny Hall vyniká reprezentativním portrétem panovníka ve zdobené zbroji a bohatým zemským znakem. Působivá...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského z mincovny Hall představuje výraznou habsburskou ražbu pozdní renesance. Panovníkův portrét a bohatě členěný erb obklopený...
Stříbrná tetradrachma Alexandra III. Velikého spojuje hlavu Hérakla ve lví kůži s postavou Dia držícího orla a žezlo. Jde o jednu z nejvýraznějších obrazových koncepcí...
Stříbrný tolar z roku 1759 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný dvacetikrejcar Františka II. z roku 1795 představuje oběživo habsburské monarchie v době evropských válek s revoluční Francií. Ražbu mincovny Nagybánya určuje značka G...
Stříbrných 6 mariánských grošů z Brunšvicko-Wolfenbüttelska představuje společnou ražbu vévodů Rudolfa Augusta a Antona Ulricha. Divý muž s kmenem, výrazný symbol hornatého...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda II. byl ražen v období třicetileté války. Tento drobný nominál patřil mezi běžné mince habsburského měnového systému a byl určen...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus jagellonské éry českého...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus jagellonské éry českého...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus jagellonské éry českého...
Vilém Arnošt ze Saska-Weimar-Eisenach nastoupil na velkovévodský trůn roku 1901 jako dědic slavné kulturní tradice weimarského dvora. Jeho vláda skončila abdikací v listopadu 1918 během revoluce, která ukončila monarchii v Německu. Až do své smrti v roce 1923 žil v exilu, zatímco jeho bývalé velkovévodství dalo jméno nové Weimarské republice.
Weimarská mincovna produkovala za Viléma Ernsta zlaté dvaceti- a desetimarky, stříbrné pěti-, tří- a dvoumarky podle říšského standardu. Portrét velkovévody v uniformě s řády zachycuje mladého panovníka, který se snažil modernizovat své malé území. Revers mincí nese sasko-weimarský erb s knížecí korunou a heslem VIGILANDO ASCENDIMUS.
Významné jsou jubilejní ražby z roku 1915 k třístému výročí povýšení Weimaru na vévodství a pamětní mince k druhému sňatku velkovévody s princeznou Feodorou. Kvalita ražeb odpovídala vysokým standardům německého císařství s precizním provedením detailů. Poslední mince z roku 1918 jsou vzácné, protože produkce skončila s revolucí.
Pro současné numismatiky představují ražby Viléma Ernsta svědectví o konci staré Evropy a německých panovnických rodů. Historická hodnota spočívá v dokumentaci posledních let monarchie v zemi, která dala světu Goetha a Schillera, a jejíž kulturní tradice paradoxně pokračovala v republikánském Weimaru jako symbolu německé klasiky.
