Mince Viléma II. Württemberského
Vilém II. Württemberský (1848–1921) byl posledním württemberským králem a vládl v letech 1891 až 1918. Byl znám neobyčejnou skromností a blízkostí k poddaným a po pádu monarchie odešel dobrovolně do soukromí. Zemřel roku 1921 v ústraní jako soukromá osoba.
Řazení produktů
Výpis produktů
Reprezentativní stříbrný tolar Ferdinanda II. Tyrolského spojuje detailní portrét renesančního panovníka s bohatě členěným habsburským znakem. Ražba z proslulé mincovny Hall...
Nedatovaný stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského z mincovny Hall vyniká reprezentativním portrétem panovníka ve zdobené zbroji a bohatým zemským znakem. Působivá...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského z mincovny Hall představuje výraznou habsburskou ražbu pozdní renesance. Panovníkův portrét a bohatě členěný erb obklopený...
Stříbrná tetradrachma Alexandra III. Velikého spojuje hlavu Hérakla ve lví kůži s postavou Dia držícího orla a žezlo. Jde o jednu z nejvýraznějších obrazových koncepcí...
Stříbrný tolar z roku 1755 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný dvacetikrejcar Františka II. z roku 1795 představuje oběživo habsburské monarchie v době evropských válek s revoluční Francií. Ražbu mincovny Nagybánya určuje značka G...
Stříbrná mince o nominálu 50 kopějek z roku 1922 pochází z období Ruské socialistické federativní sovětské republiky krátce po revolučních změnách v zemi. Ražba představuje...
Stříbrných 6 mariánských grošů z Brunšvicko-Wolfenbüttelska představuje společnou ražbu vévodů Rudolfa Augusta a Antona Ulricha. Divý muž s kmenem, výrazný symbol hornatého...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda II. byl ražen v období třicetileté války. Tento drobný nominál patřil mezi běžné mince habsburského měnového systému a byl určen...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Vilém II. Württemberský (1848–1921) se narodil ve Stuttgartu do vedlejší větve württemberského královského rodu. Studoval práva a hospodářské vědy v Tübingenu a v Göttingenu a poté sloužil v armádě, kde se účastnil prusko-francouzské války.
Na trůn nastoupil roku 1891 po smrti svého bezdětného strýce Karla I. Nastupoval do doby, kdy Württembersko bylo součástí německého císařství, ale jako království si podrželo vlastní vládu, sněm i armádní kontingent.
Jeho vystupování se výrazně lišilo od obvyklých monarchických zvyklostí. Chodil po Stuttgartu bez doprovodu, se svými psy, zdravil se s kolemjdoucími a bez ohlášení navštěvoval obchody a dílny. Poddaní mu za to říkali prostě král Vilém.
V politice patřil k umírněným. Podporoval rozšíření volebního práva a ústavní reformu z roku 1906, která posílila roli zemského sněmu, a udržoval dobré vztahy i se sociálními demokraty, což bylo mezi tehdejšími panovníky výjimečné.
Osobní život mu přinesl těžké rány. Z prvního manželství mu zemřela žena i syn a druhé zůstalo bezdětné, takže bylo zřejmé, že jeho větev rodu na trůně skončí.
V listopadu roku 1918, kdy se říše hroutila, odmítl použít proti demonstrantům sílu. Vzdal se koruny s prohlášením, že nechce, aby kvůli němu tekla krev, a odešel na zámek Bebenhausen.
Zbývající roky prožil v ústraní jako soukromá osoba. Zemřel v říjnu roku 1921 a jeho pohřbu se podle dobových zpráv zúčastnily desítky tisíc lidí.
V württemberské paměti zůstal jako panovník, který se choval spíše jako soused než jako vládce. Jeho dobrovolný odchod bez odporu bývá uváděn jako důvod, proč přechod k republice proběhl v zemi klidněji než jinde v Německu.
