Mince Viléma II. Württemberského
Vilém II. Württemberský (1848–1921) byl posledním württemberským králem a vládl v letech 1891 až 1918. Byl znám neobyčejnou skromností a blízkostí k poddaným a po pádu monarchie odešel dobrovolně do soukromí. Zemřel roku 1921 v ústraní jako soukromá osoba.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pamětní stříbrná mince 10 Kčs z roku 1949 byla vydána k 70. výročí narození Josifa Vissarionoviče Stalina, tehdejšího vůdce Sovětského svazu. Tato emise patří mezi nejznámější...
Pamětní stříbrná mince 50 Kčs z roku 1949 byla vydána k 70. výročí narození Josifa Vissarionoviče Stalina, tehdejšího vůdce Sovětského svazu. Tato emise patří mezi nejznámější...
Československá stříbrná pamětní mince z roku 1970 připomíná 50 let Slovenského národního divadla. Spojuje státní znak s výrazně stylizovanou tváří múzy a připomíná význam...
Československá stříbrná pamětní mince 25 Kčs z roku 1970 připomíná 25. výročí osvobození Československa. Spojuje státní znak s výraznou kompozicí lipových ratolestí a...
Stříbrná československá pamětní mince z roku 1967 připomíná 500. výročí založení Academie Istropolitany. Propojuje motiv historické budovy a její pečeti se státním znakem...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1978 připomíná 650 let mincovnictví v Kremnici. Spojuje státní znak s kompozicí historických ražeb a připomíná mimořádně...
Stříbrná pamětní mince z roku 1990 připomíná první výročí svatořečení Anežky České. Emise odráží duchovní i společenský význam této události, která se stala symbolem proměn...
Československá pamětní stříbrná mince 50 Kčs z roku 1988 připomíná 300. výročí narození Juraje Jánošíka. Výrazný figurální motiv lidového hrdiny doplňuje státní znak...
Československá stříbrná pamětní mince 100 Kčs z roku 1985 připomíná 150. výročí úmrtí Petra Brandla. Portrétní kompozici doplňují letopočty 1668–1735, zatímco druhá strana nese...
Stříbrná pamětní mince z roku 1987 připomíná 225. výročí založení slavné Báňské akademie v Banské Štiavnici. Emise zdůrazňuje význam této instituce pro rozvoj hornictví,...
Stříbrná pamětní mince k 100. výročí narození Martina Benky oslavuje jednoho z nejvýznamnějších slovenských malířů a zakladatele moderní slovenské výtvarné kultury. K...
Stříbrná pamětní mince z roku 1966 připomíná 1100. výročí Velké Moravy, prvního významného státního útvaru Slovanů na našem území. Emise zdůrazňuje historické kořeny české a...
Vilém II. Württemberský (1848–1921) se narodil ve Stuttgartu do vedlejší větve württemberského královského rodu. Studoval práva a hospodářské vědy v Tübingenu a v Göttingenu a poté sloužil v armádě, kde se účastnil prusko-francouzské války.
Na trůn nastoupil roku 1891 po smrti svého bezdětného strýce Karla I. Nastupoval do doby, kdy Württembersko bylo součástí německého císařství, ale jako království si podrželo vlastní vládu, sněm i armádní kontingent.
Jeho vystupování se výrazně lišilo od obvyklých monarchických zvyklostí. Chodil po Stuttgartu bez doprovodu, se svými psy, zdravil se s kolemjdoucími a bez ohlášení navštěvoval obchody a dílny. Poddaní mu za to říkali prostě král Vilém.
V politice patřil k umírněným. Podporoval rozšíření volebního práva a ústavní reformu z roku 1906, která posílila roli zemského sněmu, a udržoval dobré vztahy i se sociálními demokraty, což bylo mezi tehdejšími panovníky výjimečné.
Osobní život mu přinesl těžké rány. Z prvního manželství mu zemřela žena i syn a druhé zůstalo bezdětné, takže bylo zřejmé, že jeho větev rodu na trůně skončí.
V listopadu roku 1918, kdy se říše hroutila, odmítl použít proti demonstrantům sílu. Vzdal se koruny s prohlášením, že nechce, aby kvůli němu tekla krev, a odešel na zámek Bebenhausen.
Zbývající roky prožil v ústraní jako soukromá osoba. Zemřel v říjnu roku 1921 a jeho pohřbu se podle dobových zpráv zúčastnily desítky tisíc lidí.
V württemberské paměti zůstal jako panovník, který se choval spíše jako soused než jako vládce. Jeho dobrovolný odchod bez odporu bývá uváděn jako důvod, proč přechod k republice proběhl v zemi klidněji než jinde v Německu.
