Mince Viléma II. Württemberského
Mince Viléma II. Württemberského pocházejí z let 1891–1918, kdy vládl jako poslední württemberský král v rámci Německého císařství. Razila je mincovna ve Stuttgartu se značkou F v jednotné markové soustavě; mezi stříbrnými mincemi vynikají pamětní třímarky ke stříbrné svatbě roku 1911 a k jubileu vlády roku 1916.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Vilém II. Württemberský (1848–1921) se narodil 25. února 1848 ve Stuttgartu jako jediné dítě prince Fridricha Württemberského a Kateřiny Württemberské, dcery krále Viléma I. Württemberského; rodiče byli bratranec a sestřenice. Jeho mládí spadá do doby sjednocování Německa: roku 1870 stálo Württembersko ve válce s Francií na straně Pruska a roku 1871 se stalo součástí Německého císařství.
Roku 1877 se oženil s princeznou Marií Waldecko-Pyrmontskou. Jejich syn Ulrich zemřel v prvním roce života a Marie zemřela roku 1882 po porodu třetího dítěte. Roku 1886 se Vilém podruhé oženil se Šarlotou ze Schaumburg-Lippe, druhé manželství však zůstalo bezdětné. Králem se stal 6. října 1891 po smrti strýce Karla I. Württemberského, který neměl potomky.
Platil za oblíbeného panovníka, který se po Stuttgartu procházel se dvěma psy bez ochranky. Za první světové války získal hodnost generála polního maršála. V listopadové revoluci byl svržen a 30. listopadu 1918 abdikoval jako poslední z německých panovníků; tím skončila více než osmisetletá vláda rodu nad Württemberskem. Zemřel 2. října 1921 v Bebenhausenu.
Jako součást císařství razilo Württembersko podle jednotného markového systému: na líci portrét a titul krále, na rubu říšská orlice a DEUTSCHES REICH. Mincovna ve Stuttgartu se značkou F razila stříbrné dvoumarky a pětimarky od roku 1892 a třímarky v letech 1908–1914. Ke stříbrné svatbě krále a královny Šarloty vyšla roku 1911 pamětní třímarka s jejich dvojportrétem v nákladu 500 000 kusů, k 25. výročí vlády roku 1916 třímarka v nákladu pouhých 1 000 kusů.





