Mince Vitellia
Mince Vitellia pocházejí z jediného roku 69, známého jako rok čtyř císařů, kdy se o vládu nad Římem vystřídali Galba, Otho, Vitellius a Vespasián. Vitellius razil nejprve v hispánském Tarraku a v galském Lugdunu, od léta v Římě; všechny jeho mince nesou titul Germanicus podle rýnských legií, které ho provolaly císařem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Vitellius (15–69) se narodil 24. září 15 jako syn Lucia Vitellia, který byl třikrát konzulem, a Sextilie. V mládí patřil k okolí Tiberia na Capri a získal přízeň Caliguly, Claudia i Nerona. Roku 48 byl konzulem a roku 60 nebo 61 prokonzulem v Africe. Koncem roku 68 jej císař Galba nečekaně jmenoval správcem Dolní Germánie.
V lednu 69 jej provolaly císařem legie Dolní a Horní Germánie. Galbu mezitím zavraždil Otho; Vitelliovi velitelé Fabius Valens a Aulus Caecina porazili jeho vojsko v první bitvě u Bedriaka a po Othonově sebevraždě uznal Vitellia v dubnu senát. Jako první císař připojil ke svému jménu čestné cognomen Germanicus místo titulu caesar.
Východní a podunajské legie však brzy provolaly císařem Vespasiána. Marcus Antonius Primus porazil Vitelliovo vojsko ve druhé bitvě u Bedriaka a Vitellius byl ochoten vlády se vzdát, jeho stoupenci mu to ale nedovolili. V bojích o Řím shořel chrám Jova na Kapitolu, a když flaviovské vojsko vstoupilo do města, byl Vitellius v prosinci 69 dopaden a zabit.
Senát jej uznal až v dubnu, a tak Vitellius zpočátku razil mimo Řím: od ledna v hispánském Tarraku, dnešní Tarragoně, a o něco později v galském Lugdunu, dnešním Lyonu. Tarraco vyrazilo mnohem víc mincí; obě mincovny ukončily práci počátkem léta, kdy ražbu převzal Řím. Titul Germanicus nese každá jeho mince, postupně zkracovaný na GERM. Ražby z doby před uznáním senátem ještě nemají titul Augustus a mince po 18. červenci uvádějí i hodnost nejvyššího kněze. Posledním typem byly aurey a denáry s Viktorií, která staví trofej.





