Mince Vladislava II. Jagellonského
Mince Vladislava II. Jagellonského dokumentují jagellonskou obnovu českého království z let 1471-1516. Tyto kvalitní groše a zlaté mince vznikaly po husitských válkách během ekonomické stabilizace. Jejich umělecká kvalita a historický kontext z nich činí významné objekty renesančního českého mincovnictví.
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Vladislav II. Jagellonský obnovil prestiž českého mincovnictví po turbulentním husitském období a jeho mince dokumentují stabilizaci království pod vládou polsko-litevské jagellonské dynastie. Jako první jagellonský král českých zemí přinesl nové politické perspektivy a ekonomické zkušenosti umožňující obnovu českých institucí. Vladislavovy mince tak zachycují proces konsolidace a modernizace českého státu na prahu novověku, kdy se království adaptovalo na změněné evropské podmínky a nové výzvy renesančního období.
Umělecká úroveň Vladislavových mincí dokumentuje obnovu českých mincovních tradic po desetiletích úpadku a improvizace husitského období prostřednictvím návratu k vysokým standardům kvality a sofistikované ikonografie. Charakteristické jsou detailní reliéfy kombinující tradiční české symboly s jagellonskou heraldickou symbolikou, často zobrazující český lev v kombinaci s polskými orly nebo litevskými motivy. Renesanční vlivy začínají pronikat do designu těchto mincí, což dokumentuje kulturní obnovení a otevření se k evropským uměleckým trendům.
Ekonomická funkce Vladislavových mincí spočívala v restabilizaci českého monetárního systému a obnově důvěry v českou měnu po období experimentů a improvizace předchozích desetiletí. Návrat k tradičním standardům kvality a váhy přispěl k ekonomické obnově a obnovení obchodních kontaktů s okolními zeměmi. Jejich mezinárodní uznání dokumentuje úspěšnost jagellonské politiky směřující k reintegraci českých zemí do hlavního proudu evropské civilizace.
Historický význam Vladislavových mincí jako numismatických památek jagellonské obnovy činí z nich symbolické objekty obnovy a oživení českého státu po letech devastace a politické fragmentace. Pro sběratele představují fascinující kombinaci politické restaurace s uměleckou kvalitou, přičemž jejich studium poskytuje vhled do mechanismů státní konsolidace a kulturní obnovy. Jejich význam jako mostů mezi husitským experimentem a habsburskou érou z nich činí klíčové objekty pro pochopení kontinuity a diskontinuity českých dějin na prahu moderní doby.
