Mince z antiochijské mincovny
Antiochie (asi 300 př. n. l. – počátek 7. stol. n. l.) byla hlavním městem Seleukovské říše a později římské provincie Sýrie. Její mincovna razila pro seleukovské krále, potom pro Řím jako provinční i říšská mincovna a s přestávkami ještě pro byzantské císaře, dokud ražbu neukončily války 7. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Antoninián císaře Valeriána zachycuje římskou vojenskou symboliku prostřednictvím reverzu VIRTVS AVGG se dvěma stojícími postavami. Billonová mince z antiochijské mincovny je...
Antoninián císaře Valeriána připomíná zápas Římské říše o stabilizaci východních provincií během neklidného 3. století. Reverz s personifikací Východu předávající věnec císaři...
Stříbrný antoninián císaře Gordiana III. z antiochijské mincovny spojuje výrazný paprskovitý portrét mladého vládce s postavou bohyně Pax. Certifikace NGC Ch VF podtrhuje...
Antoninián císaře Valeriána z antiochijské mincovny zachycuje na rubu Valeriána a jeho syna Galliena jako spoluvládce. Datovaný titulární opis zasazuje ražbu do roku 257, kdy...
Billonový antoninián císaře Galliena připomíná římské vítězství nad Germány. Reverz s Victorií předávající panovníkovi vítězný věnec zachycuje výraznou propagandistickou scénu z...
Bronzový as Hadriána z Antiochie představuje atraktivní ukázku římského provinciálního mincovnictví v Sýrii. Spojuje císařskou autoritu s řeckým prostředím východních provincií...
Provincionální tetradrachma císaře Traiana Decia z mincovny Antiochie patří mezi typické ražby římského Orientu poloviny 3. století. Tyto velké mince z bilonu byly určeny...
Stříbřený antoninian císaře Galiena z mincovny v Antiochii představuje kvalitní ukázku mincovní produkce v období krize 3. století. Motiv bohyně Virtus zdůrazňuje vojenskou sílu...
Bronzový follis vydaný bezprostředně po smrti císaře Konstantina I. připomíná jeho zbožštění a mimořádný význam pro další vývoj římské říše. Drobná pamětní ražba z Antiochie...
Stříbrná tetradrachma Philippa Arabského z Antiochie, ražená mezi lety 244–249. Typická provincie ražba s orlem a portrétem císaře, poškozená prasklinou z ražby, ale historicky...
Ovládací prvky výpisu
Antiochie (asi 300 př. n. l. – počátek 7. stol. n. l.) ležela na řece Orontés v severní Sýrii, na místě dnešní turecké Antakye. Založil ji kolem roku 300 př. n. l. Seleukos I. Níkátór, jeden z nástupců Alexandra Velikého, a pojmenoval ji nejspíš po svém otci Antiochovi. V letech 240–63 př. n. l. byla hlavním městem Seleukovské říše.
První královská mincovna Seleukovců pracovala v Seleukeii na Tigridu. Seleukos I. však přesunul její mincíře do nové Antiochie, jejíž mincovna se tak stala nejdůležitější v říši. Razila zlato i královské bronzové mince jménem panovníka, zatímco Seleukeia dál razila jako městská mincovna a bronzu vydávala méně než Antiochie. Seleukovci přitom usilovali o to, aby mince ze všech mincoven říše nesly podobné symboly a obrazy.
Roku 64 př. n. l. připadla Antiochie s celou Sýrií Římu a stala se hlavním městem provincie. Římští vládci ji považovali za přirozené středisko východu říše a Julius Caesar jí roku 47 př. n. l. potvrdil postavení svobodného města. V době největšího rozkvětu patřila po Římě a Alexandrii k největším městům říše. Mincovna pod římskou vládou dál razila stříbrné tetradrachmy s řeckými opisy a ve 3. století n. l. pracovala i jako říšská mincovna.
Koncem 5. století zbyly na východě činné jen mincovny v Konstantinopoli a Soluni; antiochijskou obnovil až císař Anastasios I. Město pak postihla zemětřesení let 526 a 528, Justinián I. je přejmenoval na Theopolis, Boží město, a roku 540 je vyplenili Peršané. Roku 611 Antiochii znovu dobyli Peršané a císař Herakleios v letech 628–629 zavřel všechny zbývající provinční mincovny na východě kromě Alexandrie. Roku 637 město připadlo Arabům.
