Mince z antverpské mincovny
Mince z antverpské mincovny se v brabantských Antverpách razily už ve 13. století. Trvalou mincovnu tu koncem roku 1474 zřídil Karel Smělý a její ražby nesly jako značku ruku. Sloužila burgundským vévodům i Habsburkům a pravidelná ražba tu skončila za Marie Terezie, když ji roku 1758 převzal Brusel.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Antverpy patřily k mincovním místům Brabantského vévodství už ve 13. století. Na drobných brabantských denárech z té doby se objevují počáteční písmena měst Antverp, Bruselu a Tienenu. Jan I. Brabantský, vévoda v letech 1267–1294, razil v Antverpách, Bruselu, Dalhemu a Lovani, roku 1291 však ponechal v provozu jen Brusel a Lovaň. Jeho syn Jan II. Brabantský se s ražbou do Antverp opět vrátil.
Trvalou mincovnu tu zřídil burgundský vévoda Karel Smělý. Koncem roku 1474 ji otevřel jako náhradu za krátce předtím zavřenou mincovnu v Lovani. Jejím znamením se stala ruka a ještě téhož roku tu vznikly mince s vyraženým letopočtem, vůbec první v Nizozemí. Karel Smělý pak razil už jen zde.
O významu antverpské mincovny za Habsburků svědčí archivy. Ze vlády Albrechta VII. Habsburského a Isabely Kláry Evženie (1598–1621) se dochovalo 23 vyúčtování antverpské mincovny, z Bruselu devět a z Maastrichtu sedm.
Rastattským mírem roku 1714 připadlo jižní Nizozemí rakouským Habsburkům. Za Karla VI. mincovna kvůli vysoké ceně drahých kovů pracovala jen málo; vyšly z ní zlaté dvojité souverainy d’or z let 1719, 1720 a 1724 a měděné liardy. Ruka zůstala znamením antverpských ražeb až do 50. let 18. století. Naposledy se tu razilo za Marie Terezie, včetně prvních korunních tolarů z roku 1755. Od roku 1758 pracovala v Rakouském Nizozemí jediná mincovna, bruselská.





