Mince z Běloruska
Mince z Běloruska vydává Národní banka Běloruské republiky. Oběžné mince běloruský rubl až do roku 2016 neměl, kvůli vysoké inflaci se platilo jen bankovkami. Pro sběratele však banka vydává velké množství stříbrných a zlatých pamětních mincí, většinou v hodnotě 1 rublu, s náměty od domácí kultury po pohádky.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Běloruský rubl nahradil v květnu 1992 sovětský rubl v poměru 1 : 10; jedinou úřední měnou země se stal v roce 1994. Navrhovaný název tolar, dělený na groše, odmítla komunistická většina parlamentu a zůstal rubl, známý v zemi z dob Ruského impéria a jako peněžní jednotka i ze středověkého Litevského velkoknížectví.
Inflace provázela rubl od vyhlášení nezávislosti. Roku 2000 přišla denominace v poměru 1 000 : 1 a v červenci 2016 další, 10 000 : 1. Do té doby patřilo Bělorusko k nemnoha zemím, které nikdy nevydaly oběžné mince; i druhý rubl měl jen bankovky a mince se razily výhradně pro sběratele.
Oběžné mince se objevily až s denominací roku 2016 v hodnotách 1 až 50 kopějek a 1 a 2 rubly. Jsou z oceli s měděným, mosazným nebo niklovým povrchem, dvourubl je bimetalový. Na líci nesou státní znak, nápis БЕЛАРУСЬ a letopočet.
Pamětní mince vydává Bělorusko ve velkém pro sběratelský trh, ve zlatě i stříbře. Většina má nominální hodnotu 1 rubl, některé 3, 5 či více rublů, a náměty sahají od domácí kultury a událostí po pohádky a populární kulturu bez vztahu k zemi. V oběhu se prakticky nevyskytují.





