Mince z berlínské mincovny
Mince z berlínské mincovny pocházejí z dílny písemně doložené už roku 1280. Razila pro braniborská markrabata a kurfiřty, pruské krále i Německou říši, od roku 1750 nese značku A. Po druhé světové válce byla jedinou mincovnou NDR a jako Státní mincovna Berlín dnes razí i německá eura.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná mince 5 marek s portrétem Fridricha III. z roku 1888 pochází z tzv. roku tří císařů. Krátká vláda panovníka dává této emisi mimořádný historický rozměr v rámci dějin...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1765 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrná pětimarková mince Německa z roku 1936 s portrétem Paula von Hindenburga představuje výrazný doklad německého oběživa poloviny třicátých let. Ražba z berlínské mincovny...
Stříbrná pamětní oběžná mince Německa z roku 1934 s motivem posádkového kostela v Postupimi. Ražba z berlínské mincovny s označením A patří k výrazným pětimarkovým emisím...
Pruská pamětní mince 2 marky z roku 1913 připomíná sté výročí vstupu Pruska do války proti Napoleonovi. Heslo „Král zvolal“ odkazuje na vlasteneckou výzvu Fridricha Viléma III....
Stříbrný tolar Fridricha Viléma III. z roku 1812 je památkou Pruska v náročném období napoleonské Evropy. Klasický nominál s berlínskou značkou A zaujme sběratele německých...
Pruský tolar Fridricha Viléma IV. z poloviny 19. století připomíná období proměn německých států před sjednocením. Spojuje tradiční panovnickou reprezentaci s měnovou praxí,...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrná pamětní oběžná mince Německa z roku 1935 s motivem posádkového kostela v Postupimi. Ražba z berlínské mincovny s označením A patří k výrazným pětimarkovým emisím...
Stříbrná pětimarková mince Německa z roku 1935 s portrétem Paula von Hindenburga představuje výrazný doklad německého oběživa poloviny třicátých let. Ražba z berlínské mincovny...
Stříbrná pamětní oběžná mince Výmarské republiky z roku 1929 připomíná 200. výročí narození Gottholda Ephraima Lessinga. Spojuje kulturní odkaz německého osvícenství s...
Nejstarší písemná zmínka o berlínské mincovně pochází ze 4. dubna 1280, kdy razila pro braniborská markrabata. Když Zlatá bula roku 1356 povýšila Braniborsko na kurfiřtství, stala se z markraběcí mincovny kurfiřtská. Kurfiřt Jan Jiří Braniborský ji roku 1586 přestěhoval do nové budovy u Lustgartenu, kterou sdílela s lékárnou, a roku 1630 se přesunula do věže vodárny, které se pak říkalo Mincovní věž. Roku 1667 uzavřela mincovní reformu Velkého kurfiřta Zinnská mincovní úmluva se Saskem.
Po korunovaci Fridricha I. Pruského roku 1701 vznikla Královská mincovna, od roku 1704 sídlící v ulici Unterwasserstraße. Fridrich II. Veliký ji roku 1750 rozšířil, nově uspořádal mincovnictví a mincovna dostala značku A, kterou používá dodnes; dosavadní značky mincmistrů tím definitivně zmizely. Roku 1752 přibyla takzvaná Nová mincovna generálního mincovního ředitele Johanna Philippa Graumanna a roku 1820 tu začaly pracovat stroje s kolenovým lisem Uhlhornova typu.
Od roku 1871 nesla název Pruská státní mincovna a vyrobila 55 % všech mincí Německé říše; razila i pro jiné státy. Roku 1875 tu 18 lisů vyrazilo denně asi 750 000 mincí. Stavba společné Říšské mincovny, zahájená roku 1935, nebyla kvůli válce dokončena.
Po válce ležela mincovna ve východním Berlíně. V prosinci 1947 obnovila ražbu zinkovými drobnými mincemi, po měnové reformě 1948 přešla na hliník a po uzavření mincovny v Muldenhütten roku 1953 byla jedinou mincovnou NDR. Dne 16. června 1990 začala razit mince německé marky a vznikla z ní Státní mincovna Berlín, která razí asi pětinu německých oběžných mincí. Od roku 2005 sídlí v Reinickendorfu.
