Mince z Bhútánu
Mince z Bhútánu vydává himálajské království, které razí vlastní mince od konce 18. století. Od roku 1974 je měnou ngultrum, doslova „stříbrná mince“, dělený na 100 chhertumů a navázaný v poměru 1 : 1 na indickou rupii. Mince i bankovky dnes vydává bhútánská centrální banka, Královský měnový úřad Bhútánu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Do roku 1789 obíhaly v Bhútánu mince z mincovny v Cooch Beharu. Potom začala země vydávat vlastní mince zvané chetrum, většinou stříbrné půlrupie. Až do roku 1929 šlo jen o ručně ražené stříbrné a měděné kusy; tehdy přišla stříbrná půlrupie moderního typu a roku 1931 bronzová pajsa s letopočtem 1928. Niklové půlrupie následovaly roku 1950.
Desítková soustava přišla roku 1957 s mincemi v naja pajsách a roku 1966 vyšly mědiniklové 25 a 50 naja pajsů a rupie. Měnová reforma roku 1974 zavedla ngultrum o 100 chhertumech, který si ponechal vazbu na indickou rupii. Název pochází ze slov ngul, stříbro, a trum, peníze. Od roku 1983 vydává bankovky Královský měnový úřad Bhútánu, založený roku 1982.
První mince ngultrumu z roku 1974 byly hliníkové 5 a 10 chhertumů – pětichhertum čtvercový, desetichhertum s vlnitým okrajem – a dále 20 chhertumů z hliníkového bronzu a mědiniklové 25 chhertumů a 1 ngultrum. Nová řada z roku 1979 přidala mimo jiné mince 50 chhertumů a 3 ngultrumy. Dnes obíhají mince 20, 25 a 50 chhertumů a 1 ngultrum.





