Mince z billionu Claudia II.
Mince z billonu Claudia II. patří do pozdně římského mincovnictví 3. století, kdy se ve větší míře používaly slitiny s menším podílem stříbra. Tato kategorie spojuje ražby císaře Claudia II., na nichž je patrný dobový vývoj kovového složení i císařské propagace.
Řazení produktů
Výpis produktů
Jednokrejcar Karla VI. z tyrolské mincovny Hall představuje drobnou billonovou ražbu pro každodenní oběh. Mince připomíná habsburskou správu Tyrolska a peněžní praxi alpských...
Alexandrijská tetradrachma Gordiana III. připomíná zvláštní postavení Egypta v římské říši. Ražba spojuje portrét mladého císaře s lokální mincovní tradicí jednoho z...
Alexandrijská tetradrachma císaře Maximiána z let 290–291 přibližuje pozdně římské provinční mincovnictví v Egyptě. Billonová ražba s motivem bohyně Nike zaujme antickým...
Provincionální tetradrachma císaře Traiana Decia z mincovny Antiochie představuje typickou ražbu východních provincií římské říše poloviny 3. století. Tyto velké mince z bilonu...
Provincionální tetradrachma císaře Traiana Decia z mincovny Antiochie patří mezi typické ražby římského Orientu poloviny 3. století. Tyto velké mince z bilonu byly určeny...
Stříbřený antoninian císaře Galiena z mincovny v Antiochii představuje kvalitní ukázku mincovní produkce v období krize 3. století. Motiv bohyně Virtus zdůrazňuje vojenskou sílu...
Mince o nominálu 15 soldi z roku 1802 pochází z hrabství Gorice a představuje zajímavý příklad měnové provázanosti habsburské monarchie. Kombinace hodnoty v soldi i přepočtu na...
Antoninián císaře Galliena z mincovny ve Viminaciu představuje klasický příklad pozdně římské měnové reformy a císařské propagandy. Typ SALVS AVGG symbolizuje péči o zdraví a...
Antoninian císaře Proba z období krize římského impéria ukazuje panovníka s paprskovou korunou a symbolickým předáním věnce – vyjádření legitimity, obnovy a vojenského vítězství.
Ovládací prvky výpisu
Claudius II., často označovaný jako Claudius Gothicus, byl římský císař druhé poloviny 3. století. Jeho mince vznikaly v období vnitřní nejistoty a proměn římské měny, což se odráží jak v jejich vzhledu, tak v použitém kovu.
Billon je slitina založená převážně na mědi s menším podílem stříbra. U římských mincí této doby se jeho použití pojí s postupným oslabováním dříve stříbrných emisí, takže povrch mohl působit světleji než samotné jádro mince.
Na mincích Claudia II. se obvykle setkáváme s císařským portrétem a s rubními motivy, které měly vyjadřovat stabilitu, vojenskou sílu nebo ochranu říše. Právě spojení panovníka s typickými znaky pozdně římské měnové krize dělá z těchto ražeb důležitý historický pramen.
V rámci této kategorie mohou být rozdíly v zachování, hmotnosti i barevném tónu kovu poměrně výrazné. To je u billonových mincí běžné a souvisí jak s původní technologií výroby, tak s pozdější korozí a opotřebením v oběhu i v zemi.
