Mince z billonu
Mince z billonu představují ražby ze slitiny stříbra s převahou mědi nebo jiných kovů, používané když čisté stříbro bylo příliš drahé nebo vzácné. Od římských antoniniánů přes středověké haléře až po novověké drobné mince dokumentují ekonomické krize a měnové reformy. Pro sběratele nabízejí billonové mince dostupné svědectví inflačních období a postupné transformace od komoditních k nominálním penězům.
Řazení produktů
Výpis produktů
Antoninián Postuma, zakladatele takzvané galské říše, která se na patnáct let odtrhla od Říma. Reverz s Felicitas a rohem hojnosti hlásal obyvatelům západních provincií totéž,...
Antoninián císaře Valeriána z antiochijské mincovny zachycuje na rubu Valeriána a jeho syna Galliena jako spoluvládce. Datovaný titulární opis zasazuje ražbu do roku 257, kdy...
Billonový antoninián císaře Valeriána I. připomíná neklidnou polovinu 3. století, kdy Římská říše čelila vojenským i hospodářským otřesům. Reverz se Solem a opisem ORIENS AVGG...
Billonový antoninián císaře Galliena připomíná římské vítězství nad Germány. Reverz s Victorií předávající panovníkovi vítězný věnec zachycuje výraznou propagandistickou scénu z...
Antoninián císařovny Saloniny připomíná rodinné a náboženské hodnoty římského císařství v neklidném 3. století. Reverz s personifikací Pietas a třemi dětmi odlišuje tuto ražbu...
Antoninián císaře Valeriána zachycuje dramatické období krize římské říše ve 3. století. Reverz s Apollónem, vavřínovou ratolestí a lyrou představuje božského ochránce, zatímco...
Antoninián mladého caesara Salonina zachycuje nejistou dobu krize římského císařství. Reverz SPES PVBLICA představuje personifikaci Naděje předávající květ budoucímu...
Antoninián císaře Galliena z let 255–256 zachycuje panovníka přijímajícího věnec od okřídlené Victorie. Výjev oslavující císařské vítězství pochází z neklidného období římské...
Římský antoninián císařovny Saloniny z let 257–258 zaujme portrétem na půlměsíci a reverzem zasvěceným bohyni Juno. Mince ražená v Římě připomíná dynastickou reprezentaci...
Billonový antoninián císaře Galliena s typem FIDES MILITVM připomíná období hluboké krize římské říše. Ražba z let 253–268 a certifikace NGC AU z něj činí zajímavý doklad...
Billonový antoninián Valeriana I. z mincovny v Lugdunu připomíná neklidné období krize třetího století. Motiv ORIENS AVGG se sluneční symbolikou a certifikace NGC XF z něj činí...
Alexandrijská tetradrachma Gordiana III. připomíná zvláštní postavení Egypta v římské říši. Ražba spojuje portrét mladého císaře s lokální mincovní tradicí jednoho z...
Mince z billonu vznikaly ze slitiny obsahující méně než 50 procent stříbra, zbytek tvořila měď, cín nebo jiné levné kovy. Termín billon pochází z francouzského označení pro nekvalitní slitinu používanou když ekonomické podmínky neumožňovaly ražbu z čistého stříbra. Historie billonových mincí je historií měnových krizí, válečných ekonomik a postupného přechodu od intrinsické k nominální hodnotě peněz.
Římské billonové mince dokumentují úpadek impéria. Antoniniány zavedené roku 215 obsahovaly zpočátku 50 procent stříbra, za Galliena klesly na 2-3 procenta. Pozdní folles a centenionales představovaly poměděné bronzy s minimálním obsahem stříbra. Barbarské napodobeniny často obsahovaly ještě méně drahého kovu než oficiální ražby. Kvalita billonu odrážela ekonomickou situaci provincie.
Středověké billonové mince tvořily základ drobného oběživa. České haléře postupně degradovaly ze stříbrných na billonové až černé peníze. Francouzské blancs, německé albusy nebo polské szelągy začínaly jako kvalitní stříbro, inflace je transformovala v billon. Benátské soldini, florentské quattrini nebo papežské baiocchi dokumentují italskou billonovou tradici.
Válečné období vždy přinášela zhoršení kvality mincí. Období mincovní inflace během třicetileté války vedlo k masové ražbě billonových krejcarů a grošů s minimálním obsahem stříbra. Saské, braniborské nebo slezské mince této éry obsahovaly často jen 10-20 procent stříbra. Efraimky sedmileté války představují klasický příklad válečného billonu ražené židovskými nájemci mincoven.
Osmanské billonové mince dokumentují úpadek říše. Akče obsahující původně 90 procent stříbra klesly na 20-30 procent v 17. století. Para, původně stříbrná, se stala měděnou s minimálním obsahem stříbra. Podobný vývoj prodělaly safíjovské abbásí nebo mughalské rupie v obdobích krize.
Technické aspekty billonu komplikovaly ražbu. Nerovnoměrná slitina způsobovala problémy při ražbě, různé body tání kovů vedly k segregaci. Billonové mince rychle černaly oxidací mědi, což vedlo k označení "černé peníze". Bělení ponořením do kyseliny dočasně zlepšovalo vzhled, ale stříbro se rychle opotřebovalo.
Moderní doba transformovala billon v běžný standard. Decimální systémy 19. století používaly billon pro drobné nominály – francouzské 50 centimů, rakouské 10 a 20 krejcarů, španělské reály. Latinská měnová unie standardizovala 835/1000 pro drobné stříbrné mince. První světová válka ukončila éru stříbra v běžném oběživu.
Billonové mince často nesou stopy dobových konfliktů o jejich hodnotu. Přeražby a kontramarky dokumentují pokusy o revalvaci nebo devalvaci. Falza billonových mincí paradoxně někdy obsahovala více stříbra než oficiální ražby. Černý trh odmítal přijímat billonové mince v nominální hodnotě.
Pro současné sběratele představují billonové mince cenově dostupnou oblast s bohatou historií. Numismatická hodnota spočívá v dokumentaci ekonomických krizí, válečných období a měnových experimentů, kdy billon představoval kompromis mezi potřebou oběživa a nedostatkem drahých kovů, předznamenávajíc moderní fiat měny bez intrinsické hodnoty.
