Mince z bratislavské mincovny
Mince z bratislavské mincovny pocházejí z někdejšího Prešpurku, kde městská mincovna vznikla roku 1430 z privilegia uherského krále Zikmunda Lucemburského. V 15. století razila uherské čtvrtdenáry a denáry, v 17. století zde pro Leopolda I. Habsburského pracoval mincmistr Georgius Cetto.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tříkrejcar z uherských zemí z doby vlády Leopolda I. představuje drobnou oběhovou minci každodenního platebního styku. Je typickým dokladem měnové praxe v Uhrách na...
Ovládací prvky výpisu
Bratislava, dříve Prešpurk, maďarsky Pozsony a německy Pressburg, je s ražbou mincí spojena od počátků uherského státu. Ve švédském nálezu z Gotlandu se našel jediný známý denár krále Štěpána I. Svatého s opisem (B)RESLAVVA CIV na rubu; německá badatelka Vera Hatz jej určila jako ražbu z Bratislavy, což otevřelo novou debatu o počátcích uherského mincovnictví.
Vlastní městská mincovna vznikla roku 1430, kdy král Zikmund Lucemburský udělil měšťanům právo razit uherské čtvrtdenáry a ještě téhož roku i všechny královské stříbrné mince. Čtvrtdenáry se tu razily zřejmě do roku 1435. V letech 1441–1442 vznikaly v Prešpurku takzvané bílé denáry a v polovině 15. století tu podle dochovaných účtů napodobovali i vídeňské feniky. V 15. století sídlila mincovna v domě na dnešní Ventúrské ulici; k ražbě sloužila v různých dobách i budova Staré radnice.
Po bitvě u Moháče se Prešpurk roku 1536 stal hlavním městem Uherska a korunovačním městem uherských králů. V 17. století se tu opět razilo: za Leopolda I. Habsburského vedl bratislavskou mincovnu mincmistr Georgius Cetto, kterého nelze zaměňovat s jeho jmenovcem Andreou Cettem z vídeňské mincovny.
