Mince z bromberské mincovny
Bromberg (1594–1688), dnešní polská Bydhošť, měl mincovnu na Mlýnském ostrově, kterou roku 1594 povolil Zikmund III. Vasa. Z původně soukromé dílny se stala královská a později korunní mincovna, v 17. století jedna z nejvýznamnějších v Polsku. S několika přestávkami razila až do roku 1688.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný ort Zikmunda III. Vasy z roku 1624 spojuje reprezentativní portrét polského krále s bohatě členěným erbem Polsko-litevské unie. Ražba z Brombergu zaujme výraznou raně...
Ovládací prvky výpisu
Bromberg (1594–1688), polsky Bydgoszcz a česky Bydhošť, získal mincovní právo už lokační listinou z roku 1346, doložená mincovna však vznikla až roku 1594 na Mlýnském ostrově na řece Brdě. Král Zikmund III. Vasa tehdy udělil privilegium svému oblíbenci Stanisławu Cikowskému. Soukromá mincovna rychle získala dobrou pověst; roku 1601 její činnost ukončilo usnesení sněmu.
Roku 1613 byla obnovena jako královská mincovna. Za správce Jakuba Jacobsona (1616–1639) se stala nejlepší v zemi a Jacobson dostal na starost i ostatní mincovny. Roku 1621 tu vznikla slavná stodukátová donativa k vítězství nad Turky u Chotyně. Pohon strojů zajišťovala voda z Brdy a po řece se přivážel i kov z Gdaňsku.
Po smrti Zikmunda III. roku 1632 přešla pod správu korunního podskarbího. Roku 1644 byla zavřena, za Jana II. Kazimíra Vasy obnovena a za švédské potopy zničena. Od roku 1660 ji měli v nájmu bratři Tymfové; jejich podhodnotné zlotovky vyvolaly takovou kritiku, že mincovnu roku 1667 zavřeli.
Za Michała Korybuta Wiśniowieckého se tu razilo jen málo, znovu se mincovna otevřela roku 1677 a definitivně utichla roku 1688. Zbytky zařízení převezli roku 1765 do Varšavy. Pruskou se Bydhošť stala až roku 1772, kdy už mincovna dávno nepracovala. Na jejím místě dnes stojí Evropské muzeum peněz.
