Mince z bruselské mincovny
Mince z bruselské mincovny pocházejí z dílny, která v 18. století razila pro habsburské panovníky rakouského Nizozemí, mimo jiné oblíbené křížové tolary Marie Terezie. Od roku 1832 vyráběla všechny mince samostatné Belgie a jako Královská belgická mincovna razila až do roku 2017.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný půlkrontaler z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý...
Stříbrný půlkrontaler z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý...
Ovládací prvky výpisu
V 18. století byl Brusel správním centrem rakouského Nizozemí a bruselská mincovna pracovala pro habsburské panovníky. Roku 1755 tu nahradil starší dukaton nový křížový tolar s burgundským křížem a korunami mezi jeho rameny. Zprvu se razil v Antverpách, od let 1757–1758 v Bruselu se značkou andělské hlavičky, a to pro Marii Terezii i jejího manžela Františka I. Štěpána. Josef II. pak od roku 1781 dal křížové tolary razit místo Bruselu ve Vídni, Kremnici a Miláně.
Po vzniku samostatné Belgie vyráběla bruselská mincovna od roku 1832 všechny oficiální belgické mince. Jejich podobu určovali generální rytci, mezi nimi Joseph-Pierre Braemt, Léopold Wiener a Alphonse Michaux. Roku 1880 se mincovna přestěhovala do nové budovy v Saint-Gilles, kterou navrhl architekt Armand Roussel ve slohu Ludvíka XIII.; stroje poháněla pára a razily se tu belgické franky ve zlatě, stříbře i niklu.
Roku 1969 opustila Královská belgická mincovna historickou budovu a přesunula se do novostavby mezi bruselským Centrálním a Severním nádražím. Vedle belgických mincí, od roku 2002 i eur, razila mince pro cizí státy a medaile. Poslední mince ve vlastních dílnách vyrazila 23. října 2017; belgické mince od té doby razí nizozemská mincovna v Utrechtu.
