Mince z budapešťské mincovny
Mince z budapešťské mincovny vznikají od roku 1919, kdy sem na konci první světové války převezli část strojů z Kremnice. Od roku 1926 sídlí mincovna v ulici Üllői út a značkou BP označovala pengő i forint. Dnes ji jako společnost Magyar Pénzverő celou vlastní Maďarská národní banka.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Po zrušení sedmihradské mincovny v Alba Iulii roku 1871 razilo Uhersko jen v Kremnici. Když na podzim 1918 Uhry o Kremnici přišly, byla ve dnech 28.–30. října část jejích strojů i zásob kovu rozebrána a převezena do Budapešti. Do provozu se stroje dostaly roku 1919 v továrně Weiss Manfréd na Csepelu. Až do roku 1922 tu vznikaly desetifillérové a dvacetifillérové mince, stále se starou kremnickou značkou K. B.
Nové sídlo Královské uherské státní mincovny vybrali roku 1924 v ulici Üllői út a o rok později se začalo stavět podle návrhu architekta Gusztáva Szörényi-Reischla; stavba využila i budovy dřívějších jezdeckých kasáren. Od 1. března 1926 se tu razily mince nové měny pengő se značkou BP. Ve 30. letech mincovna vyráběla také pro Bulharsko a Egypt. Na konci roku 1944 byla část strojů odvezena do Veszprému a Egeru a vrátila se až po skončení bojů.
Hyperinflace pengő ukončila ražbu a mincovna se připravila na novou měnu: forintové mince razí od roku 1946, o rok později vyráběla oběživo i pro Polsko a Rumunsko. Od 1. února 1949 působila jako národní podnik Státní mincovna a vedle mincí vyráběla odznaky, ozdobné předměty a šperky. Po roce 1990 se šperkařská výroba oddělila a ražbu převzala akciová společnost Magyar Pénzverő, od roku 1998 ve stoprocentním vlastnictví Maďarské národní banky. Je jedinou maďarskou mincovnou a razí oběžné i pamětní mince forintu i zakázky pro zahraničí.





