Mince z cášské mincovny
Cáchy (9. století – 1797) – oblíbené sídlo Karla Velikého a korunovační město římsko-německých králů. Mince se tu razily už za Karla Velikého a Ludvíka I. Pobožného, později pro panovníky říše. Roku 1166 získalo město od Fridricha I. Barbarossy mincovní právo a vlastní mince razilo do roku 1797.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní mince Slovenského státu z roku 1944 připomíná knížete Pribinu. Výrazné figurální ztvárnění doplňuje slovenský znak a opis SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Historicky...
Československá desetikoruna z roku 1990 připomíná Tomáše Garrigua Masaryka výrazným portrétem a letopočty 1850–1937. Státní znak ČSFR na rubu zasazuje minci do krátkého období...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1972 připomíná 50. výročí úmrtí sochaře Josefa Václava Myslbeka. Spojuje jeho výrazný portrét se státním znakem a představuje...
Československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1986 připomíná Městskou památkovou rezervaci Praha. Propojuje státní znak s panoramatem historického centra, Karlovým mostem a kašnou...
Československá pamětní stříbrná mince 100 Kčs z roku 1981 připomíná sté výročí narození sochaře a medailéra Otakara Španiela. Spojuje jeho portrét s československým státním...
Stříbrná pětikoruna z roku 1928 patří mezi ikonické oběžné mince období první Československé republiky. Její moderní design s motivem průmyslové stavby symbolizuje rozvoj...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Denár Vladislava II. patří k působivým dokladům raně středověkého českého mincovnictví. Spojuje přemyslovskou panovnickou tradici, křesťanskou symboliku a ruční charakter ražby...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Cáchy (9. století – 1797), německy Aachen, byly oblíbeným sídlem Karla Velikého, který je pochován v tamní falcké kapli, jádru dnešního dómu. Z let kolem 813–814 a z vlády jeho syna Ludvíka I. Pobožného pocházejí mince, které numismatici připisují cášské mincovně. Od roku 936 do roku 1531 zde bylo korunováno třicet římsko-německých králů.
Ve vrcholném středověku razila cášská mincovna pro panovníky říše; denáry jsou známé například z doby Jindřicha IV. Sálského, Fridricha I. Barbarossy, Jindřicha VI. Štaufského a Oty IV. Brunšvického. Fridrich Barbarossa nechal roku 1165 svatořečit Karla Velikého a o rok později vydal takzvané Karlovo privilegium, kterým Cáchy povýšil na říšské město a udělil jim právo trhu a mincovní právo.
Ve 13. a 14. století se zde razilo i jménem Rudolfa I. Habsburského, Adolfa Nasavského, Albrechta I. Habsburského, Jindřicha VII. Lucemburského a Ludvíka IV. Bavora. Postupně převládla ražba samotného města. Od roku 1577 tvořily jádro cášského stříbrného oběživa mince v hodnotě dvou až šesti místních marek, v nichž stříbra s časem ubývalo – kolem roku 1700 už marka obsahovala zhruba třetinu původního množství.
Cáchy zůstaly svobodným říšským městem až do konce 18. století. Poslední městské mince, drobné měděné dvanáctihaléře, nesou letopočet 1797. To už bylo město obsazené francouzskými vojsky, která do něj vstoupila roku 1794, a jeho říšská samostatnost se chýlila ke konci.
