Mince z drážďanské mincovny
Mince z drážďanské mincovny pocházejí z mincovny, kterou roku 1556 zřídil kurfiřt August Saský a soustředil do ní ražbu z Freibergu, Annabergu a Schneebergu. Přes tři staletí razila tolary i drobné mince saských kurfiřtů a králů, od roku 1872 marky se značkou E; poslední mince tu vznikly roku 1887.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný výtěžkový tolar Fridricha Augusta III. Saského z roku 1790 připomíná význam hornictví pro hospodářství Saského kurfiřtství. Portrét panovníka doplňuje korunovaný saský...
Vzácný saský tolar z roku 1593 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Vzácný saský tolar z roku 1594 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Stříbrné 2 groše Fridricha Augusta III. Saského byly vyraženy v Drážďanech roku 1790 v období jeho vlády jako saského kurfiřta. Portrét panovníka doplňuje znak Saska na prsou...
Stříbrný tolar z roku 1627 ražený za vlády saského kurfiřta Jana Jiřího I. představuje klasické dílo raně barokního mincovnictví období Svaté říše římské. Mince pochází z...
Stříbrná mince o hodnotě 1/3 tolaru z roku 1802, ražená za vlády Fridricha Augusta III., posledního saského kurfiřta, představuje závěrečnou etapu klasického saského...
Saský 40groš z roku 1621 ražený za vlády kurfiřta Johanna Georga I. během měnové krize Kipper und Wipper. Historicky cenná mince z Drážďan s motivem letící labutě, sběratelsky...
Historický saský ½ tolar z roku 1609 z Drážan s portréty Christiana II. a jeho bratří od renomovaného mincmistra Heinricha von Rehnen – výjimečný kus renesanční numismatiky...
Stříbrný 1/3 tolar z roku 1783, ražený v Sasku za vlády Fridricha Augusta III. Precizně vypracovaná mince s dynastickým erbem a numismatickou hodnotou v rámci německého říšského...
Ovládací prvky výpisu
Mincovní dvůr u kostela svatého Kříže se v Drážďanech připomíná už roku 1414, středověké drážďanské mince však známy nejsou. Skutečnou mincovnu zřídil roku 1556 kurfiřt August Saský. Při tajné kontrole zjistil, že mincmistři ve Freibergu, Annabergu a Schneebergu svévolně snižovali ryzost tolarů, a dal proto zemské mincovny zavřít a ražbu přenést do Drážďan, do blízkosti svého zámku, aby měl jakost mincí pod dohledem.
Freiberg, hlavní saská mincovna od 13. století, přešel do Drážďan hned roku 1556, Annaberg o dva roky později a Schneeberg razil ještě do roku 1571. Téhož roku dal kurfiřt zastavit i dlouho nečinnou mincovnu v Lipsku a Drážďany zůstaly téměř sto let jedinou mincovnou kurfiřtství. Sasko roku 1571 přistoupilo k říšskému mincovnímu řádu a drážďanský mincmistr obvykle zastával i úřad generálního prubíře Hornosaského kraje. Mincovna se zároveň stala významným střediskem medailérství.
V inflačních letech 1620–1623 se mincmistr Heinrich von Rehnen nejprve zdráhal razit znehodnocené mince, nakonec však i Drážďany vydávaly kiprové groše a jejich násobky až po šedesátigrošový kiprový tolar se značkou labutě. Roku 1737 se mincovna stěhovala, protože její budovy u Labské brány musely ustoupit stavbě katolického dvorního kostela; nové sídlo dostala za kostelem Frauenkirche. V letech 1804–1825 razila saskou měď pobočná dílna v Grünthalu.
Od roku 1872 razila mincovna marky pro Německé císařství a saské mince nesly místo značek mincmistrů písmeno E. Výroba vyvrcholila roku 1876, poslední mince, feniky, vznikly 5. února 1887 a ražbu převzala nová mincovna v Muldenhütten, která pracovala do roku 1953. Na místě drážďanské mincovny dnes stojí budova umělecké akademie a připomíná ji ulice Münzgasse.





