Mince z frankfurtské mincovny
Mince z frankfurtské mincovny pocházejí z Frankfurtu nad Mohanem. Ve středověku tu razili haléře podle říšského zákona Karla IV. a od roku 1418 zlaté guldeny krále Zikmunda, později mince svobodného města. Po připojení k Prusku tu v letech 1872–1879 vznikaly marky Německého císařství se značkou C.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pětimarka Viléma I. z roku 1876 s mincovní značkou C (Frankfurt) je ikonickým symbolem raného císařského Německa a jedním z nejznámějších pruských typů oběžných mincí.
Ovládací prvky výpisu
Frankfurt nad Mohanem patřil k říšským mincovnám středověku. Říšským zákonem z ledna 1356 nařídil Karel IV. razit haléře v Ulmu, Donauwörthu, Frankfurtu a Norimberku. Po roce 1400 začal král Ruprecht Falcký ve frankfurtské říšské mincovně razit zlaté floreny.
Skutečně rozběhl říšskou ražbu zlata až král Zikmund Lucemburský. Od roku 1418 nechal prostřednictvím říšského komorníka Konráda z Weinsbergu razit ve Frankfurtu, Nördlingenu a dalších královských mincovnách zlaté guldeny s říšským jablkem na rubu; jen ve Frankfurtu jich v prvním roce vzniklo asi 86 000. Chtěl tak vrátit koruně mincovní výsadu, kterou drželi kurfiřti. Mincmistr Stephan Scherff, který asi v letech 1425–1436 frankfurtskou mincovnu pachtoval, ale razil guldeny lehčí a s nižším obsahem zlata.
V novověku razila mincovna pro svobodné říšské město. V letech 1794–1796 tu vznikaly kontribuční tolary ze stříbra odevzdaného na obranu proti revoluční Francii. Svobodné město Frankfurt, sídlo spolkového sněmu, razilo stříbrné guldeny s frankfurtskou orlicí a od roku 1857 spolkové tolary s alegorií Francofurtie podle návrhu Augusta von Nordheima. Roku 1866 město obsadilo a připojilo Prusko. Po zavedení marky tu v letech 1872–1879 vznikaly mince Německého císařství se značkou C a roku 1880 byla mincovna zrušena.





