Mince z Guinei
Mince z Guineje se vztahují k dějinám západoafrického státu, jenž vyhlásil nezávislost 2. října 1958. Měnový vývoj prošel zavedením guinejského franku (1960), jeho nahrazením měnou syli (1971–1985) a návratem franku od roku 1985.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový sesterc Filipa I. Arabského z římské mincovny připomíná neklidné období 3. století. Motiv Victorie zdůrazňuje vítězství, ochranu říše a snahu císařské moci posílit...
Bronzový sesterc Filipa I. Arabského z římské mincovny připomíná vládu císaře v neklidném 3. století. Motiv Fortuna Redux vyjadřuje naději na šťastný návrat, ochranu a stabilitu...
Stříbrný antoninián Filipa I. Arabského z římské mincovny připomíná neklidnou polovinu 3. století. Motiv Felicitas vyjadřuje příznivý osud, prosperitu a naději na stabilní vládu...
Stříbrný antoninián Filipa I. Arabského z římské mincovny připomíná období, kdy říše hledala stabilitu uprostřed krizí 3. století. Motiv Annony zdůrazňuje zásobování, hojnost a...
Alexandrijská tetradrachma Gordiana III. připomíná zvláštní postavení Egypta v římské říši. Ražba spojuje portrét mladého císaře s lokální mincovní tradicí jednoho z...
Bronzový sesterc Gordiana III. z římské mincovny zachycuje vládu mladého císaře v neklidném 3. století. Motiv Apollóna propojuje císařskou autoritu s představou ochrany, řádu a...
Bronzový sesterc Gordiana III. z římské mincovny připomíná vládu mladého císaře v neklidném 3. století. Motiv Victorie zdůrazňuje naději na úspěch, stabilitu a ochranu římského...
Sesterc Gordiana III. z římské mincovny připomíná vládu mladého císaře v neklidném 3. století. Motiv Securitas Perpetua vyjadřuje touhu po trvalé bezpečnosti a stabilitě říše po...
Bronzový sesterc Gordiana III. z římské mincovny připomíná vládu mladého císaře v neklidném 3. století. Motiv Victorie zdůrazňuje naději na úspěch, stabilitu a ochranu římského...
Bronzový sesterc Gordiana III. z římské mincovny přibližuje vládu mladého císaře v neklidném 3. století. Motiv Jupitera Statora zdůrazňuje ochranu, pevnost a naději na udržení...
Bronzový sesterc Gordiana III. z římské mincovny představuje ražbu mladého císaře z neklidného 3. století. Motiv Laetitia odkazuje na naději, radost a příslib stability po...
Bronzový sesterc Maximina I. Thráka z římské mincovny připomíná neklidný počátek éry vojenských císařů. Motiv Salus vyjadřuje přání záchrany, zdraví a stability říše v době...
Mince z Guineje připomínají moderní dějiny západoafrické země, která byla součástí francouzské koloniální říše. Zlom nastal 2. října 1958, kdy Guinea vyhlásila nezávislost po referendu a vydala se vlastní cestou mimo rámec francouzského společenství. Prvním prezidentem se stal Ahmed Sékou Touré (1922–1984), jehož politika výrazně formovala ranou podobu státu.
Samostatnost brzy otevřela i otázku měny a hospodářské suverenity. První guinejský frank byl zaveden 1. března 1960 jako náhrada za západoafrický CFA frank, čímž se Guinea odlišila od části regionu, která ve společné měnové zóně setrvala. V raných emisích se objevily i oběžné mince v nízkých hodnotách, zatímco vyšší částky pokrývaly bankovky.
V roce 1971 následovala další reforma: frank vystřídala měna syli, dělená na 100 cauri. Název syli odkazoval na „slona“ a cauri připomínalo mušle, které v západní Africe sloužily jako platidlo v dřívějších staletích. Přepočet byl stanoven na 1 syli = 10 franků, což mělo zjednodušit počítání a podtrhnout nový začátek měnového systému.
Syli zůstalo v platnosti do roku 1985, kdy se Guinea vrátila ke guinejskému franku, tentokrát v poměru 1 frank = 1 syli. Měnové proměny tak odrážejí snahu mladého státu řídit vlastní ekonomiku a současně navázat na symboly, které mluvily místním jazykem i tradicí. Guinea je proto příkladem země, kde se mince a měna staly viditelnou součástí budování poválečné státnosti v Africe.
