Mince z Haiti
Mince z Haiti vydává od roku 1813 republika na západě ostrova Hispaniola, bývalá francouzská kolonie Saint-Domingue. Měnou je gourde dělený na 100 centimes; dvakrát byl přeceněn a v letech 1912–1989 byl vázán na americký dolar. Mince se razily s přestávkami, mezi lety 1908 a 1949 vůbec ne.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Haiti vzniklo z francouzské kolonie Saint-Domingue po revoluci let 1791–1804 jako první svrchovaný stát v Karibiku. Roku 1813 zavedlo vlastní měnu gourde, který nahradil livru v kurzu 1 gourde za 8 livrů a 5 sou a dělil se na 100 centimes. Název je příbuzný španělskému slovu gordo podle stříbrných pesos gordos, v nichž se ve španělské sféře vlivu často sjednávaly smlouvy.
Prvními mincemi byly stříbrné kusy 6, 12 a 25 centimes, jimž vláda přiřkla mnohem vyšší hodnotu, než odpovídala obsahu kovu. Roku 1827 přibyly mince 50 a 100 centimes, o rok později 1 a 2 centimes. Posledními mincemi prvního gourde byly bronzové 5, 10 a 20 centimes z roku 1863, které vyrobila mincovna Heaton v Birminghamu.
Roku 1870 byl gourde přeceněn v poměru 10 : 1 a roku 1872 v poměru 300 : 1; v prvních letech třetího gourde vycházely jen bankovky. Ražba se obnovila roku 1881, kdy byl gourde navázán na francouzský frank v kurzu 5 franků za gourde. Stříbrný gourde z toho roku nese vedle letopočtu i nápis AN 78 – rok počítaný od vyhlášení nezávislosti.
Roku 1912 byl gourde navázán na americký dolar v poměru 5 : 1 a vazba platila do roku 1989; pětigourde se proto dodnes hovorově říká haitský dolar. V letech 1908–1949 se mince nerazily. Poté postupně přibyly 5 a 10 centimes, roku 1956 20 centimes, roku 1972 50 centimes a roku 1995 mince 1 a 5 gourde, které dnes obíhají spolu s padesáticentimem.





