Mince z harderwijkské mincovny
Mince z harderwijkské mincovny pocházejí z hanzovního města na okraji Veluwe v nizozemském Gelderlandu. Ve 14. století tu razili gelderští vévodové i utrechtský biskup, od roku 1584 zde sídlila Gelderská mincovna, zemská mincovna provincie Gelderland v Republice spojených provincií, a razila tu až do roku 1806.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Josefa II. vznikl roku 1776 v tyrolské mincovně Hall, v době jeho spoluvlády s Marií Terezií. Reprezentuje velký stříbrný nominál habsburské monarchie i období,...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1764 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1768, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1763 pochází z tyrolské mincovny Hall a náleží k oběžným ražbám rakouských zemí. Vznikl v době, kdy panovnice upevňovala správu habsburské...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1621 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský kus....
Stříbrný tolar vznikl roku 1848 za vlády velkovévody Fridricha Františka II., kdy revoluční vlna zasáhla také Meklenbursko-Zvěřínsko. Nominál náleží k měnové soustavě německého...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1867 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Harderwijk leží na okraji Veluwe u jezera Wolderwijd, kdysi na břehu Zuiderzee. Městská práva mu roku 1231 udělil gelderský hrabě Ota II. a Harderwijk se tak stal prvním městem na Veluwe. Ve 14. století patřil k činným členům Hanzy a jeho měšťané získali obchodní výsady v Dánsku a Skandinávii.
První mince zde nechal razit vévoda Reinald II. Gelderský v letech 1339–1343, po jeho smrti v ražbě pokračovala až do roku 1355 vdova Eleonora. Když vévodkyně Mechtilda roku 1376 město kvůli nedostatku peněz zastavila utrechtskému biskupovi Arnoldovi z Hornu, razil v Harderwijku do roku 1379 on. Poté tu mincoval vévoda Vilém z Jülichu, vládce Gelderska, a to až do konce své vlády roku 1402.
Nová kapitola začala v době nizozemského povstání. Roku 1584 byla do Harderwijku přenesena Gelderská mincovna (Gelderse Munt), zemská mincovna provincie Gelderland v Republice spojených nizozemských provincií, a razila zde přes dvě století, až do roku 1806. Roku 1749 se jejím mincmistrem stal Martin Holtzhey, amsterodamský medailér proslulý historickými medailemi, který pak roku 1754 přešel do zeelandské mincovny v Middelburgu.
Město bylo v té době známé i jako sídlo univerzity (1648–1811), na níž promoval mimo jiné přírodovědec Carl Linné. Předměty připomínající Gelderskou mincovnu dnes uchovává zdejší městské muzeum.





