Mince z jáchymovské mincovny
Mince z jáchymovské mincovny vznikaly v letech 1520–1670 v Jáchymově v Krušných horách. Šlikové tu po objevu stříbra začali razit velké stříbrné mince, podle nichž dostal jméno tolar a od něj i dolar. Od roku 1528 tu razili Habsburkové, poslední ražbou je trojník Leopolda I. z roku 1670.
Řazení produktů
Výpis produktů
Jáchymovský tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 zachycuje korunovaného panovníka se žezlem, říšským jablkem a mečem u boku. Druhou stranu vyplňuje korunovaný dvouhlavý...
Ovládací prvky výpisu
Vznik jáchymovské mincovny souvisí s objevem bohatých krušnohorských ložisek stříbra u osady Konradsgrün v letech 1512–1516. Na základě sněmovního usnesení z 9. ledna 1520 získal Štěpán Šlik s bratry povolení razit pražské groše a také větší stříbrné mince v hodnotě rýnského zlatého. Velké šlikovské mince se podle místa nazývaly Joachimsthaler a brzy jen tolar; to jméno přešlo na řadu evropských stříbrných mincí i na americký dolar. Tolary se tehdy vyvážely hlavně do Saska.
Roku 1528 uzavřel Ferdinand I. Habsburský se Šliky smlouvu o ražbě královské mince a roku 1545 byla mincovna zestátněna. Razily se tu dvoutolary, tolary a jejich díly, pražské a takzvané nové groše, od roku 1561 krátce i zlatníky a krejcary, za Rudolfa II. a Matyáše Habsburského opět tolary, bílé a malé groše. Za stavovského povstání tu Fridrich Falcký razil 48krejcary a menší nominály a po roce 1623 se mincovna vrátila k minci dobrého zrna; za Ferdinanda III. vznikaly i třítolary až pětitolary.
Těžba stříbra upadala od druhé poloviny 16. století a třicetiletá válka i švédský vpád roku 1640 produkci dál snížily. Mincovna byla roku 1670 uzavřena a roku 1671 zrušena. Kromě mincí tu v 16. století vznikaly proslulé jáchymovské medaile s biblickými výjevy, například morové tolary. Budova mincovny dnes slouží jako muzeum dolování a mincování.





