Mince z jičínské mincovny
Mince z jičínské mincovny razil v letech 1626–1634 Albrecht z Valdštejna jako frýdlantský vévoda ve své rezidenční mincovně. Vznikaly tu dukáty až desetidukáty, dvoutolary, tolary a jejich díly i tříkrejcary. Po vévodově zavraždění roku 1634 byla mincovna zrušena a jeho mince se rychle stahovaly z oběhu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 3 krejcar Albrechta z Valdštejna z roku 1633 je působivou připomínkou frýdlantského mincovnictví v době třicetileté války. Jičínská ražba spojuje regionální historii,...
Ovládací prvky výpisu
Jičín si po bitvě na Bílé hoře zvolil za sídlo Albrecht z Valdštejna a jako frýdlantský vévoda z něj udělal rezidenční a hospodářské středisko svého vévodství. Roku 1625 dal zřídit vlastní mincovnu, postavenou v letech 1625–1626 na místě pivovaru, a ražba začala roku 1626. Dodnes ji připomíná rohový dům v Panské ulici.
Hlavním poradcem při zřizování mincovny byl Beneš Hübmer ze Sonneleithenu, který vedl pražskou mincovnu. Mincovní právo udělil vévodovi císař Ferdinand II. až 16. února 1628, kdy se v Jičíně razilo už třetím rokem. Opis na tolarech „DOMINUS PROTECTOR MEVS“ se Valdštejnovi nelíbil a ještě roku 1626 ho nahradil titul říšského knížete.
Prvním mincmistrem byl Jiří Reick, jehož značkou bylo slunce s lidskou tváří; přechodně ho roku 1629 zastoupil Miller a roku 1630 Peckstein. Od roku 1630 do konce vedl mincovnu Šebestián Steinmüller se značkou rostoucího lva. Razily se desetidukáty, pětidukáty, dvoudukáty a dukáty, dvoutolary, tolary, půltolary, tříkrejcary, půlkrejcary a početní peníze. V letech 1629–1632 razil Valdštejn také ve slezské Zaháni.
Vévoda chystal i novou mincovnu v centru města, ta však zůstala nedokončena. Po jeho zavraždění v Chebu 25. února 1634 byla jičínská mincovna zrušena a všechny jeho ražby se rychle stahovaly z oběhu a přetavovaly. Proto jsou kromě tříkrejcarů všechny jičínské ražby vysoce vzácné. Známa je i řada padělků jičínských tolarových ražeb a početních peněz.
