Mince z jičínské mincovny
Jičín se poprvé připomíná roku 1293 a roku 1621 jej získal Albrecht z Valdštejna. Udělal z něj hlavní město svého frýdlantského vévodství, přestavěl zámek i kostel a razil tu vlastní mince. Po jeho zavraždění roku 1634 význam města rychle poklesl a z vévodského sídla se stalo běžné venkovské město.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 3 krejcar Albrechta z Valdštejna z roku 1633 je působivou připomínkou frýdlantského mincovnictví v době třicetileté války. Jičínská ražba spojuje regionální historii,...
Ovládací prvky výpisu
Jičín patří k českým městům, jejichž dějiny se dělí na dobu před Valdštejnem a po něm. Založen byl ve 13. století a první písemná zmínka pochází z listiny královny Jitky Habsburské z 1. srpna 1293.
Šlo o město s pravidelným půdorysem kolem obdélného náměstí a s dřevěným opevněním – tedy o obvyklé české poddanské město, jakých byly desítky. Nic nenasvědčovalo tomu, že se z něj stane sídlo vévody.
Vše se změnilo roku 1621, kdy jej během třicetileté války získal Albrecht z Valdštejna. Udělal z Jičína středisko svého frýdlantského vévodství, tedy panství, které fungovalo prakticky jako stát ve státě – s vlastní správou, vlastním hospodářstvím a vlastní ražbou mincí.
Stavební činnost byla mimořádná. Valdštejn nechal zcela přestavět zámek i kostel svatého Jakuba v severoitalském slohu a obě stavby propojil krytou chodbou; severně od města u Valdic vybudoval letohrádek s rozsáhlým areálem.
K letohrádku vedla lipová alej, kterou dal vysadit podél cesty. Měří dnes 1,7 kilometru a patří k nejznámějším místům jičínského okolí – zůstala tam i poté, co plány jejího zakladatele skončily.
Konec přišel s Valdštejnovou smrtí roku 1634. Město tím ztratilo většinu svého významu a z ambiciózního vévodského sídla se opět stalo běžné venkovské město.
Roku 1710 je získali Trauttmansdorffové a přinesli s sebou barokní přestavbu; od roku 1784 se Jičín stal krajským správním střediskem. Mince z jičínské mincovny jsou tak dokladem jednoho z nejsmělejších pokusů o vlastní stát v českých dějinách.
Sběratelsky jde o poměrně úzké období. Valdštejnovo vévodství razilo mince jen několik let a jeho ražby nesou znak a titulaturu člověka, který se octl na půli cesty mezi šlechticem a panovníkem – což se v evropské numismatice nevidí často.
