Mince z kremnické mincovny
Mince z kremnické mincovny pocházejí z dílny, kterou roku 1328 založil uherský král Karel I. Robert a která pracuje dodnes. Proslavila ji ražba zlatých dukátů, razila pro uherské krále i Habsburky, po roce 1918 všechny mince Československa a dnes vyrábí mince Slovenské republiky.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1769, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a značkou mincmistrů E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von Münzburg and Pascal...
Zlatý uherský dukát Karla VI. Habsburského byl vyražen roku 1721 v Kremnici pod značkou KB. Panovníka na averzu doplňuje reverz s korunovanou Madonou a dítětem, tradičním...
Stříbrný 20krejcar Františka I. Rakouského z roku 1830 pochází z kremnické mincovny. Portrét panovníka na averzu doplňuje reverz s korunovaným dvouhlavým orlem a hodnotou 20;...
Československý zlatý dukát z roku 1932 pochází z období první republiky. Spojuje postavu světce na líci se státním lvem na rubu a představuje výraznou součást meziválečného...
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Zlatý uherský dukát Rudolfa II. z roku 1593 pochází z proslulé kremnické mincovny. Spojuje reprezentativní postavu panovníka s tradičním mariánským motivem a je působivým...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1978 připomíná 650 let mincovnictví v Kremnici. Spojuje státní znak s kompozicí historických ražeb a připomíná mimořádně...
Československá stříbrná stokoruna z roku 1978 připomíná 600. výročí úmrtí Karla IV. Spojuje reprezentativní portrét českého krále s dobovým státním znakem a patří k výrazným...
Měděný čtyřkrejcar Františka Josefa I. z roku 1868 představuje charakteristickou ražbu období po rakousko-uherském vyrovnání. Vyražen v kremnické mincovně, nese uherský státní...
Stříbrný dvacetikrejcar Leopolda II. z roku 1791 představuje ražbu z krátkého období jeho vlády. Portrét císaře ve vavřínovém věnci a korunovaný dvouhlavý orel spojují...
Kremnická mincovna vznikla 17. listopadu 1328, kdy uherský král Karel I. Robert povýšil osadu u zlatých dolů na svobodné královské město a udělil jí privilegium k ražbě mincí. Od té doby razí nepřetržitě a patří k nejstarším dosud činným podnikům světa. Její historické budovy pocházejí z roku 1450.
Slávu mincovně přinesly zlaté dukáty. Za Anjouovců se razily podle florentských florénů, za Ludvíka I. Velikého je vystřídal domácí obraz: uherský král na líci a svatý Ladislav na rubu. Kremnické dukáty měly vysokou a stálou ryzost a patřily k nejžádanějším platidlům střední Evropy. Velké stříbrné mince tu vznikaly už v letech 1499–1506, kdy se razily guldinery spojené s rodem Thurzů, a od roku 1553 se pravidelně razily tolary.
Za Habsburků byla Kremnice hlavní uherskou mincovnou. Starší dvojpísmeno K-B vystřídalo v písmenném značení habsburských mincoven roku 1766 písmeno B, od roku 1868 se vrátila značka K. B. Mince korunové měny zavedené roku 1892 razily jen Vídeň a Kremnice.
Po rozpadu monarchie dala maďarská vláda stroje i zásoby kovu odvézt do Budapešti, kde se ještě do roku 1922 razilo se značkou KB. V Kremnici zůstaly prázdné budovy; nové vybavení se instalovalo od roku 1921 a mincovna pak razila všechny mince Československa. Roku 1986 se výroba přesunula do nového závodu za městem, 23. ledna 1993 začala ražba mincí samostatného Slovenska a 19. srpna 2008 slovenských eur. Od roku 2011 nese mincovna označení Evropské dědictví.
