Mince z kutnohorské mincovny
Mince z kutnohorské mincovny pocházejí z hlavní mincovny Českého království. Václav II. do ní roku 1300 soustředil celou ražbu a ve Vlašském dvoře se začal razit pražský groš, později tu vznikaly i tolary a drobné mince. Provoz mincovny skončil roku 1727 a hlavní roli převzala Praha.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Pražský groš z období vlády Ferdinanda I. (1526–1564) je stříbrná mince, která odráží přelomovou dobu habsburského nástupu na český trůn a proměnu středověkého mincovnictví.
Pražský groš z období vlády Ferdinanda I. (1526–1564) je stříbrná mince, která odráží přelomovou dobu habsburského nástupu na český trůn a proměnu středověkého mincovnictví.
Stříbrný 60krejcar z roku 1571 byl vyražen za vlády Maxmiliána II. v kutnohorské mincovně. Představuje reprezentativní minci českého království 16. století a významný doklad...
Stříbrný 48krejcar Fridricha Falckého byl vyražen v Kutné Hoře roku 1620. Portrétní stranu doplňuje hodnota 48, zatímco druhá strana nese korunovaný dělený znak a letopočet;...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Stříbrný tolar Rudolfa II. byl vyražen roku 1609 v Kutné Hoře, jednom z hlavních mincovních center Českého království. Pochází ze závěrečného období panovníkovy vlády, kdy byla...
Pražský groš z období vlády Ferdinanda I. (1526–1564) je stříbrná mince, která odráží přelomovou dobu habsburského nástupu na český trůn a proměnu středověkého mincovnictví.
Stříbrný tolar Rudolfa II. byl vyražen roku 1609 v Kutné Hoře, jednom z hlavních mincovních center Českého království. Pochází ze závěrečného období panovníkovy vlády, kdy byla...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Kutnohorská mincovna vděčí za svůj vznik bohatým stříbrným dolům. Král Václav II. kolem roku 1300 vydal horní zákoník Ius regale montanorum, který upravil královská práva k těžbě stříbra i k mincovnictví, a ražbu soustředil do Kutné Hory. Dřívější zeměpanské mincovny, patrně sedmnáct, zrušil. Pod vedením italských odborníků z Florencie se roku 1300 začal razit pražský groš, jedna z nejdůležitějších mincí tehdejší Evropy.
Sídlem mincovny se stal Vlašský dvůr, královský hrádek v sousedství kostela svatého Jakuba, pojmenovaný podle italských, tedy vlašských mistrů. Z nádvoří vedly vstupy do osmi dílen, takzvaných šmiten, označených tesanými znaky královských horních měst; dochovaly se zlomky znaků Litoměřic, Kladska, Jihlavy, Opavy, Mostu a Písku. Kolem roku 1400 byl dvůr rozšířen pro Václava IV., který tu roku 1409 podepsal Dekret kutnohorský, a v 90. letech 15. století upraven pro Vladislava II. Jagellonského, kdy k němu přibyl dům mincmistra.
Po roce 1530 začal klesat výnos dolů a v polovině 16. století se přestaly razit pražské groše. Ražbě tolarů se Kutná Hora dlouho bránila, přinucena k ní byla roku 1543; pak tu vznikaly tolary, jejich díly a drobné mince. Provoz mincovny skončil roku 1727 a hlavní roli v české ražbě převzala Praha. Budovu v letech 1893–1899 obnovil architekt Ludvík Lábler a od roku 1962 je Vlašský dvůr národní kulturní památkou.





