Mince z londýnské mincovny
Mince z londýnské mincovny pocházejí z města s mincovní tradicí od římského Londinia, kde mincovnu zřídil uzurpátor Carausius, přes Tower of London, od roku 1279 sídlo hlavní anglické mincovny, až po budovu na Tower Hill. S přechodem na desítkovou měnu se Royal Mint přestěhovala do Walesu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Josefa II. vznikl roku 1776 v tyrolské mincovně Hall, v době jeho spoluvlády s Marií Terezií. Reprezentuje velký stříbrný nominál habsburské monarchie i období,...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1764 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný 17krejcar Marie Terezie byl vyražen roku 1762 v kremnické mincovně za její vlády v Uhrách. Nominál náleží k typu raženému v letech 1751–1765 a připomíná peněžní oběh...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1768, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1763 pochází z tyrolské mincovny Hall a náleží k oběžným ražbám rakouských zemí. Vznikl v době, kdy panovnice upevňovala správu habsburské...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1621 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský kus....
Stříbrný tolar vznikl roku 1848 za vlády velkovévody Fridricha Františka II., kdy revoluční vlna zasáhla také Meklenbursko-Zvěřínsko. Nominál náleží k měnové soustavě německého...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1867 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Římskou mincovnu v Londiniu zřídil Carausius, velitel flotily, který se v Británii prohlásil císařem. Razil v ní i v Rotomagu, dnešním Rouenu, a vydal první skutečně stříbrné mince, jaké říše po celé generace neviděla. Roku 296 Konstantius I. Chlorus Británii znovu dobyl a londýnská mincovna pak razila hlavně velké bronzové folly pro tetrarchy, Konstantina I. Velikého a jeho syny.
Kolem roku 325 hlavní produkce ustala, když Konstantin přesouval těžiště moci na východ. Naposledy se v Londýně, tehdy zvaném Augusta, razilo krátce za uzurpátora Magna Maxima a roku 388 londýnská mincovna definitivně zanikla. S koncem římské vlády v Británii pak ražba v Londýně na dlouhou dobu ustala.
Za symbolický počátek své historie pokládá Royal Mint rok 886, spojovaný s Alfrédem Velikým. Roku 1279 byla správa anglických mincoven soustředěna do mincovny v Toweru, která se tak stala hlavní mincovnou země. Roku 1696 se jejím strážcem stal Isaac Newton, který úřad bral vážně a tvrdě potíral padělatele v době velké přeražby stříbra, kdy byly všechny staré mince staženy z oběhu.
Kvůli novým strojům a stísněnému prostoru v Toweru vznikla v letech 1805–1809 nová budova na Tower Hill naproti Toweru; stěhování bylo oficiálně uzavřeno roku 1812 předáním klíčů od staré mincovny. Při přechodu na desítkovou měnu se mincovna přesunula do nového závodu v Llantrisantu ve Walesu, kde sídlí dodnes.





