Mince z madridské mincovny
Mince z madridské mincovny pocházejí ze španělské státní mincovny, dnešní Fábrica Nacional de Moneda y Timbre – Real Casa de la Moneda. Stálou mincovnu v Madridu zřídil roku 1614 Filip III. Španělský, první mince v ní vznikly 3. dubna 1615. Od zavedení pesety zůstala jedinou mincovnou Španělska.
Řazení produktů
Výpis produktů
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1822 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Konvenční tolar Františka Josefa I. z roku 1854 pochází z vídeňské mincovny a náleží do období Rakouského císařství v polovině 19. století. Minci charakterizuje císařský titul v...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý doklad...
Třicetikrejcar Marie Terezie z roku 1769 vznikl v pozdější části její vlády v letech 1740–1780. Vídeňská ražba spojuje portrét panovnice s korunovaným dvouhlavým orlem a...
Madrid měl krátce mincovnu už v letech 1467–1473. Stálou madridskou mincovnu založil 18. února 1614 Filip III. Španělský, když výsadu razit mince svěřil vévodovi z Uceda. Zkušební ražby proběhly roku 1611 v dílně Jacometrezo a mincovna se usadila v ulici Segovia, v místech dnešních zahrad Las Vistillas. První mince, zlaté dvouescudy a stříbrné čtyřrealy, v ní vznikly 3. dubna 1615.
Filip V. Španělský, první Bourbon na španělském trůně, zrušil soukromé mincovny a ražbu převzal stát. Ordonance z roku 1728 nařídila razit lisem s vahadlem a zlato a stříbro směly razit už jen mincovny v Seville a Madridu. Za Isabely II. Španělské pracovalo sedm státních mincoven – v Madridu, Barceloně, Seville, Pamploně, Jubii, Segovii a v Manile na Filipínách – a každá měla vlastní značky. Když se národní měnou stala peseta, zůstala v provozu jen madridská.
Budova v ulici Segovia přestala stačit, a když bylo třeba instalovat velký moderní lis, přestěhovala se mincovna 17. února 1861 na náměstí Colón. Tam sdílela budovu s tiskárnou kolků, s níž se roku 1893 sloučila do Fábrica Nacional de Moneda y Timbre. Od roku 1940 tiskne nepřetržitě bankovky a 11. července 1961 se přestěhovala do nového sídla v ulici Jorge Juan.
Dnes je to veřejný podnik podřízený ministerstvu financí, který razí španělské oběžné i sběratelské mince a vyrábí úřední doklady, například pasy a občanské průkazy. Jeho Museo Casa de la Moneda má největší numismatickou sbírku ve Španělsku; jejím základem byla sbírka rytce Tomáse Francisca Prieta, zakladatele rytecké školy z roku 1771.





