Mince z madridské mincovny
Madrid (od 1615) je sídlem španělské státní mincovny, dnešní Fábrica Nacional de Moneda y Timbre – Real Casa de la Moneda. Stálou mincovnu založil Filip III. Španělský a první mince v ní vznikly 3. dubna 1615. Od zavedení pesety roku 1869 zůstala jedinou činnou mincovnou Španělska.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní mince Slovenského státu z roku 1944 připomíná knížete Pribinu. Výrazné figurální ztvárnění doplňuje slovenský znak a opis SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Historicky...
Československá desetikoruna z roku 1990 připomíná Tomáše Garrigua Masaryka výrazným portrétem a letopočty 1850–1937. Státní znak ČSFR na rubu zasazuje minci do krátkého období...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1972 připomíná 50. výročí úmrtí sochaře Josefa Václava Myslbeka. Spojuje jeho výrazný portrét se státním znakem a představuje...
Československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1986 připomíná Městskou památkovou rezervaci Praha. Propojuje státní znak s panoramatem historického centra, Karlovým mostem a kašnou...
Československá pamětní stříbrná mince 100 Kčs z roku 1981 připomíná sté výročí narození sochaře a medailéra Otakara Španiela. Spojuje jeho portrét s československým státním...
Stříbrná pětikoruna z roku 1928 patří mezi ikonické oběžné mince období první Československé republiky. Její moderní design s motivem průmyslové stavby symbolizuje rozvoj...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Denár Vladislava II. patří k působivým dokladům raně středověkého českého mincovnictví. Spojuje přemyslovskou panovnickou tradici, křesťanskou symboliku a ruční charakter ražby...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Madrid (od 1615) měl krátce vlastní mincovnu už v 60. letech 15. století za Jindřicha IV. Kastilského; jako značku používala korunované gotické M a roku 1473 byla zavřena. Když Filip II. Španělský přenesl roku 1561 do Madridu královský dvůr, pokus o novou mincovnu na řece Manzanares ztroskotal na nedostatku vody a mincovna vznikla v Segovii.
Zkušební ražby proběhly roku 1611 v bývalé dílně sochaře a zlatníka Jacopa da Trezzo. Dne 18. února 1614 svěřil Filip III. Španělský výsadu razit mince vévodovi z Uceda a mincovna se usadila v ulici Segovia, v místech dnešních zahrad Las Vistillas. První mince, zlaté dvouescudy a stříbrné čtyřrealy, v ní vznikly 3. dubna 1615.
V 18. století Filip V. Španělský, první Bourbon na španělském trůně, zrušil soukromé mincovny a ražba přešla zcela na stát. Za Isabely II. Španělské pracovalo sedm státních mincoven – v Madridu, Barceloně, Seville, Pamploně, Jubii, Segovii a v Manile na Filipínách – a každá měla vlastní značky. Když se roku 1869 stala národní měnou peseta, zůstala v provozu jen mincovna v Madridu.
Stará budova v ulici Segovia přestala stačit, a když bylo třeba instalovat velký moderní lis, přestěhovala se mincovna 17. února 1861 na náměstí Colón. Tam sdílela budovu s tiskárnou kolků, s níž se roku 1893 sloučila do Fábrica Nacional de Moneda y Timbre. Od roku 1940 tiskla i bankovky pro španělskou centrální banku a v 60. letech 20. století se přestěhovala do nového sídla v ulici Jorge Juan.
Dnes je to státní podnik, který razí španělské eurové i sběratelské mince a vyrábí úřední doklady, například pasy a občanské průkazy. Jeho Museo Casa de la Moneda má největší numismatickou sbírku ve Španělsku; její základ položil v 18. století rytec Tomás Francisco Prieto.
