Mince z Malty
Mince z Malty zahrnují ražby z doby britské správy, kdy ostrov používal libru šterlinků, mince maltské liry z let 1972–2007 a od roku 2008 maltské euromince. Zvláštností britské éry je třetina farthingu, kterou ze všech britských kolonií razili jen pro Maltu. Od roku 1968 působí Centrální banka Malty.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Roku 1825 zavedla britská správa na Maltě mince libry šterlinků místo dosavadního směsného oběživa, k němuž patřily i mince vydávané na Maltě johanitskými rytíři. Libra se přepočítávala na 12 scudi místní měny, takže nejmenší maltská mince, grano, měla hodnotu třetiny farthingu. Proto se pro Maltu až do roku 1913 razily vedle běžných britských mincí i kusy v hodnotě třetiny farthingu, jaké neměla žádná jiná britská kolonie.
Na desítkovou soustavu nepřešla Malta s Británií roku 1971, ale o rok později. Libra se od roku 1972 dělila na 100 centů po 10 milech podle návrhu z roku 1855; první mince měly hodnoty 2, 3 a 5 milů a 1 až 50 centů. Parita se šterlinkem brzy zanikla. Bankovky vydávala od roku 1968 Centrální banka Malty a maltský název lira se roku 1986 stal úředním i v angličtině.
Nová řada mincí vyšla roku 1986 v hodnotách 1 cent až 1 lira; roku 1991 ji kvůli změně státního znaku vystřídala třetí. Milové mince byly staženy roku 1994. Lira patřila k nejhodnotnějším měnovým jednotkám světa, v roce 2007 byla po kuvajtském dináru druhá.
Malta vstoupila do Evropské unie roku 2004 a 1. ledna 2008 nahradilo liru euro v kurzu 0,4293 liry za euro; do 31. ledna platily obě měny. Motivy maltských euromincí vybrala veřejnost ve dvou kolech hlasování roku 2006: maltský kříž, státní znak a oltář chrámu Mnajdra. Mince lir bylo možné u centrální banky vyměnit do února 2010.





