Mince z milánské mincovny
Mince z milánské mincovny pocházejí z mincovny jednoho z hlavních měst severní Itálie, která s přestávkami pracovala od roku 260 do roku 1887. Razila pro římské císaře, langobardské krále, milánské vévody, španělské a rakouské Habsburky i pro napoleonské Italské království; v letech 1818–1859 nesla značku M.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pět centesimi Františka Josefa I. z roku 1852 představuje drobnou minci Rakouského císařství raženou v Miláně. Císařský orel, italský nominál a značka M připomínají habsburskou...
Stříbrná mince o nominálu ½ scuda z roku 1782 pochází z období vlády císaře Josefa II. a byla ražena pro Milánské vévodství. Připomíná dobu habsburské správy severní Itálie i...
Stříbrný tolar Františka II. z roku 1792 ražený v Miláně představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Ovládací prvky výpisu
Antické Mediolanum razilo mince od let 259–260 za císaře Gallienuse; mincovna stála u fóra a ražby nesly značku M a písmena dílen P, S, T. Aurelián ji kolem roku 274 zavřel ve prospěch nedalekého Ticina, za tetrarchie, kdy si Maximián zvolil Mediolanum za sídlo, se znovu otevřela a Konstantin I. Veliký ji v letech 326/327 opět zavřel. Od roku 352 razila zlato a stříbro hlavně tehdy, když ve městě pobýval císař; poslední antické ražby tu vznikly za ostrogótského krále Theodoricha Velikého.
Ražbu obnovil langobardský král Desiderius (756–774) a ve středověku se v Miláně razily stříbrné denáry se jménem města pro italské krále a římské císaře. Městská republika razila zlaté i stříbrné ambrosiny se svatým Ambrožem, patronem města, za Viscontiů přibyly zlaté florény. Roku 1474 dal vévoda Galeazzo Maria Sforza postavit novou budovu mincovny v dnešní ulici Via Zecca Vecchia; téhož roku tu vznikl testone, jeden z předchůdců tolaru.
Za španělské vlády tu roku 1548 poprvé vznikla zlatá doppia a roku 1551 dal Karel V. razit v Miláně jako první v Itálii dukaton z amerického stříbra; od roku 1604 následoval filippo, hlavní stříbrná mince Lombardie. V 18. století připadl Milán rakouským Habsburkům: Josef II. a Leopold II. tu razili křížové tolary s burgundským křížem a třemi korunami.
Za Napoleona razil Milán pro Italské království a v době Lombardsko-benátského království nesly jeho ražby od roku 1818 značku M. Roku 1859 Rakousko Lombardii ztratilo a mincovna pak pracovala pro italský stát, dokud ji roku 1887 nezavřel král Umberto I.
