Mince z bromberské mincovny
Mince z bromberské mincovny pocházejí z pruského Brombergu, dnešní Bydhoště v Polsku. Tato kategorie zahrnuje ražby spojené s mincovnou, která byla součástí pruského a později německého mincovního systému zejména v 19. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Reprezentativní stříbrný tolar Ferdinanda II. Tyrolského spojuje detailní portrét renesančního panovníka s bohatě členěným habsburským znakem. Ražba z proslulé mincovny Hall...
Nedatovaný stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského z mincovny Hall vyniká reprezentativním portrétem panovníka ve zdobené zbroji a bohatým zemským znakem. Působivá...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského z mincovny Hall představuje výraznou habsburskou ražbu pozdní renesance. Panovníkův portrét a bohatě členěný erb obklopený...
Stříbrná tetradrachma Alexandra III. Velikého spojuje hlavu Hérakla ve lví kůži s postavou Dia držícího orla a žezlo. Jde o jednu z nejvýraznějších obrazových koncepcí...
Stříbrný tolar z roku 1755 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný dvacetikrejcar Františka II. z roku 1795 představuje oběživo habsburské monarchie v době evropských válek s revoluční Francií. Ražbu mincovny Nagybánya určuje značka G...
Stříbrná mince o nominálu 50 kopějek z roku 1922 pochází z období Ruské socialistické federativní sovětské republiky krátce po revolučních změnách v zemi. Ražba představuje...
Stříbrných 6 mariánských grošů z Brunšvicko-Wolfenbüttelska představuje společnou ražbu vévodů Rudolfa Augusta a Antona Ulricha. Divý muž s kmenem, výrazný symbol hornatého...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda II. byl ražen v období třicetileté války. Tento drobný nominál patřil mezi běžné mince habsburského měnového systému a byl určen...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Bromberg, dnešní Bydhošť, patřil po připojení k Prusku k důležitým správním a hospodářským centrům regionu. Význam města souvisel mimo jiné s jeho polohou na místních dopravních trasách a s rozvojem vodního spojení, nikoli jen s nějakou jedinou dálkovou obchodní cestou.
Z numismatického hlediska je bromberská mincovna spojována především s pruskými a později německými ražbami 19. století. Její produkci je vhodné chápat jako součást širší organizace státního mincovnictví, nikoli pouze jako mincovní provoz určený pro potřeby jednoho města nebo průmyslové oblasti.
U mincí z této mincovny bývá podstatné samotné určení místa ražby, protože pomáhá zařadit kus do správného správního i měnového kontextu. Bromberské ražby tak mohou být zajímavé pro studium vývoje pruské správy, oběhu mincí i proměn měnového systému v prostoru dnešního severního Polska a tehdejšího Pruska.
Při popisu těchto mincí je vhodné vyhýbat se příliš konkrétním tvrzením, pokud nejsou doložena pro konkrétní typ. Ne všechny obecně uváděné údaje o datech založení mincovny, technickém vybavení nebo zvláštních politických funkcích jejích ražeb jsou v literatuře podány jednoznačně, a proto je přesnější držet se střízlivého historického rámce.
