Mince z mincovny Alexandrie
Mince z mincovny Alexandrie pocházejí z hlavní mincovny antického Egypta. Ptolemaiovci tu razili stříbro podle vlastní lehčí váhy v uzavřeném měnovém systému, který Řím po roce 30 př. n. l. zachoval. Billonové tetradrachmy datované lety vlády císařů se tu razily až do reformy Diokleciána roku 296.
Řazení produktů
Výpis produktů
Alexandrijská tetradrachma Gordiana III. připomíná zvláštní postavení Egypta v římské říši. Ražba spojuje portrét mladého císaře s lokální mincovní tradicí jednoho z...
Alexandrijská tetradrachma císaře Maximiána z let 290–291 přibližuje pozdně římské provinční mincovnictví v Egyptě. Billonová ražba s motivem bohyně Nike zaujme antickým...
Alexandrijská tetradrachma císaře Proba z 2. roku jeho vlády představuje kvalitní ukázku provinčního mincovnictví římského Egypta. Motiv personifikace spravedlnosti zdůrazňuje...
Ovládací prvky výpisu
Před Alexandrem Velikým se v Egyptě mince téměř nepoužívaly a cizí kusy sloužily jen jako drahý kov. První mincovnu Ptolemaiovců zřídil Ptolemaios I. Sótér v Memfidě, později ji přenesl do Alexandrie. Hlavně za Ptolemaia II. Filadelfa se egyptské hospodářství na ražené peníze skutečně převedlo. Znakem dynastie se stal orel stojící na blesku.
Ptolemaiovská mince se od okolního helénistického světa záměrně lišila. Místo attické váhy s tetradrachmou kolem 17,2 gramu užívala lehčí fénickou váhu, asi 14,2 gramu. Cizí mince stát zabavoval a nahrazoval vlastními a tento uzavřený systém vnucoval i svým zámořským državám. Stříbra se postupně nedostávalo, inflace sílila a v oběhu ho stále víc nahrazoval bronz.
Po připojení Egypta k Římu roku 30 př. n. l. zůstal uzavřený systém zachován – římské denáry ani aurei v provincii neobíhaly. Ptolemaiovské stříbro zmizelo nejspíš až za Nerona, kdy bylo přetaveno na římské provinční ražby. Za Tiberia nahradila stříbrnou drachmovou soustavu billonová tetradrachma, jejíž obsah stříbra i váha stále klesaly; koncem 3. století obsahovala jen asi 0,6 procenta stříbra.
Alexandrijské mince se datovaly lety vlády císaře: za znakem L pro „rok“ následovalo písmeno řecké abecedy s pořadím roku. Mincovna měla čtyři dílny a výjimečně razila i pro provincii Sýrii nebo říšské aurei. Vlastní egyptské ražby ukončila roku 296 mincovní reforma Diokleciána, od té doby se i v Alexandrii razily jen říšské mince.
