Mince z mincovny Amfipolis
Amfipolis byla athénskou kolonií založenou roku 437 před naším letopočtem u thráckých hor Pangaion, proslulých zlatem a stříbrem. Roku 424 před naším letopočtem ji obsadili Sparťané, roku 357 před naším letopočtem ji dobyl Filip II. Makedonský a z tamního zlata pak razil statéry, které nahradily místní měnu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný pražský groš Václava II. patří k nejvýznamnějším mincím českého středověku. Vznikl v období hospodářského vzestupu po objevu kutnohorského stříbra a stal se pevnou...
Stříbrný ort Zikmunda III. Vasy z roku 1624 spojuje reprezentativní portrét polského krále s bohatě členěným erbem Polsko-litevské unie. Ražba z Brombergu zaujme výraznou raně...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1767 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1772 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar Leopolda II. z roku 1791 představuje ražbu z krátkého období jeho vlády. Portrét císaře ve vavřínovém věnci a korunovaný dvouhlavý orel spojují...
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1590, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1590, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1587, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1791 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný čtvrt-tolar z posledního roku vlády Karla VI., ražený v Hallu. Výrazný příklad barokní mincovní estetiky a symbolu císařské autority v habsburské monarchii.
Amfipolis patří k místům, kde se dějiny psaly kvůli kovu. Athéňané ji založili roku 437 před naším letopočtem pod vedením vojevůdce Hagnóna na místě zvaném Ennea Hodoi, tedy Devět cest, kde jejich pokus o osídlení roku 465 před naším letopočtem ztroskotal.
Z té doby pochází i mohutné opevnění o délce sedm a půl kilometru. Athény se držely Thrákie ze tří důvodů: kvůli zlatu a stříbru z pohoří Pangaion, kvůli hustým lesům dodávajícím dřevo na stavbu lodí a kvůli námořním cestám, po nichž do města proudilo obilí.
Právě proto se o ni tolik bojovalo. Roku 424 před naším letopočtem město obsadil spartský velitel Brasidás; o dva roky později se je Athéňané pod velením Kleóna pokusili získat zpět a v bitvě u Amfipole padli oba velitelé, Kleón i Brasidás.
Brasidás pak byl ve městě uctíván jako jeho zakladatel a na jeho počest se konaly každoroční hry a oběti.
Roku 357 před naším letopočtem uspěl tam, kde Athéňané selhali, Filip II. Makedonský. Dobytím Amfipole odstranil poslední překážku makedonské vlády nad Thrákií.
Zlato z Pangaia mu totiž umožnilo něco, co proměnilo řecký svět. Zavedl zlatý statér, tedy minci opřenou o tyto zásoby, a ta nahradila dosavadní místní měnu. Poprvé tak měl řecký panovník k dispozici zlato v množství, jaké dovolovalo platit válku i politiku zároveň.
Peníze z Amfipole tak stojí u zrodu makedonské moci. Filipovo zlato platilo žoldnéře i diplomacii a jeho syn Alexandr s ním pak vytáhl na Peršany – celé to začalo u hory, k níž vedlo devět cest.
Město samo přitom zůstalo významné i potom. Leželo na cestě z Makedonie do Thrákie a jeho poloha na řece Strymónu z něj dělala přirozený uzel obchodu i vojenských tažení. Kdo držel Amfipoli, držel přístup k thráckým dolům – a to platilo dlouho po tom, co makedonské království zaniklo.
