Mince z mincovny Amfipolis
Mince z mincovny Amfipolis pocházejí z města na řece Strymónu ve východní Makedonii, které založili Athéňané roku 437 př. n. l. Po dobytí Filipem II. roku 357 př. n. l. se stalo jednou z hlavních mincoven makedonských králů a razilo tetradrachmy Alexandrova typu, později i pro Antigonovce a Římany.
Řazení produktů
Výpis produktů
Sada československých oběžných mincí z roku 1985 zachycuje každodenní měnu pozdního období ČSSR v plastovém obalu s dobovou prezentací. Je zajímavým celkem pro sběratele...
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Zlatý dukát Františka Josefa I. představuje jednu z nejznámějších historických investičních mincí střední Evropy. Tento typ byl ražen po celé období jeho vlády a stal se...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Zlatých 15 rublů z roku 1897 pochází z období vlády ruského císaře Mikuláše II. Alexandroviče. Typ s úzkým okrajem spojuje panovníkův portrét s korunovaným dvouhlavým orlem...
Měděná mince v hodnotě 2 soldi byla ražena roku 1799 pro hrabství Gorice, které náleželo k habsburským državám, za císaře Františka II. Averz zdobí korunovaný zemský erb v...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný gulden Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Amfipolis ležela na řece Strymónu ve východní Makedonii. Athéňané se tu poprvé pokusili usadit roku 465 př. n. l. v místě zvaném Devět cest, osadníky však pobili Thrákové. Druhý pokus pod vedením Hagnóna roku 437 př. n. l. uspěl a z této doby pochází i asi 7,5 km dlouhé městské opevnění. Roku 424 př. n. l. město obsadil spartský vojevůdce Brasidás; ve výpravě, která je měla dobýt zpět, padl roku 422 př. n. l. on i athénský velitel Kleón a Amfipolis si pak udržela samostatnost.
Pod athénskou vládou město vlastní mince nerazilo. Z doby samostatnosti pocházejí stříbrné tetradrachmy s hlavou Apollóna en face a pochodní na rubu, kterou se připomínaly pochodňové běhy na počest Artemidy; muzejní sbírky je kladou zhruba do let 369–355 př. n. l. Roku 357 př. n. l. dobyl Amfipolis Filip II. Makedonský a místní drachmu nahradil jeho zlatý statér.
Za Filipa II. a jeho syna Alexandra Velikého se Amfipolis stala jednou z nejdůležitějších královských mincoven a razila tetradrachmy s hlavou Hérakla ve lví kůži a sedícím Diem. Tento typ vydávala i po Alexandrově smrti, mimo jiné za Antigona II. Gonata kolem let 280–270 př. n. l.
Po porážce Makedonie roku 168 př. n. l. rozdělili Římané království na čtyři oblasti a Amfipolis se stala hlavním městem první z nich. Ta v letech asi 158–150 př. n. l. vydávala vlastní tetradrachmy s Artemidou na makedonském štítu a opisem „první oblasti Makedonců“.
