Mince z mincovny Apollonia
Apollonia (od 5. stol. př. n. l. do doby římských císařů) byla řecká kolonie na jihu Ilýrie, u dnešní vesnice Pojan v Albánii. Založili ji kolem roku 600 př. n. l. osadníci z Korintu. Vlastní mince razila od 5. století př. n. l. a v římské době patřila k významným městům na cestě z Itálie do Řecka.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní mince Slovenského státu z roku 1944 připomíná knížete Pribinu. Výrazné figurální ztvárnění doplňuje slovenský znak a opis SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Historicky...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1972 připomíná 50. výročí úmrtí sochaře Josefa Václava Myslbeka. Spojuje jeho výrazný portrét se státním znakem a představuje...
Československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1986 připomíná Městskou památkovou rezervaci Praha. Propojuje státní znak s panoramatem historického centra, Karlovým mostem a kašnou...
Československá pamětní stříbrná mince 100 Kčs z roku 1981 připomíná sté výročí narození sochaře a medailéra Otakara Španiela. Spojuje jeho portrét s československým státním...
Stříbrná pětikoruna z roku 1928 patří mezi ikonické oběžné mince období první Československé republiky. Její moderní design s motivem průmyslové stavby symbolizuje rozvoj...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Denár Vladislava II. patří k působivým dokladům raně středověkého českého mincovnictví. Spojuje přemyslovskou panovnickou tradici, křesťanskou symboliku a ruční charakter ražby...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Apollonia (od 5. stol. př. n. l. do doby římských císařů) ležela na pravém břehu řeky Aoós, dnešní Vjosy, asi deset kilometrů od pobřeží Jaderského moře, poblíž vesnice Pojan v Albánii. Založili ji kolem roku 600 př. n. l. řečtí osadníci z Korintu, možná spolu s Kerkýrou, na pozvání místních Ilyrů. Původně se osada jmenovala Gylakeia po zakladateli Gylakovi; jméno Apollonia, odvozené od boha Apollóna, je doloženo od roku 588 př. n. l.
Město se postupně osamostatnilo a vládla mu úzká oligarchie potomků řeckých kolonistů nad převážně ilyrským obyvatelstvem. Díky poloze na křižovatce cest mezi pobřežím a vnitrozemím se stalo branou obchodu do středního Balkánu a spolu s Dyrrachiem nejvhodnějším spojením mezi italským Brundisiem a severním Řeckem. Odtud také začínala Via Egnatia, římská silnice do Soluně a Byzantia.
Vlastní mince razila Apollonia od 5. století př. n. l. Její stříbrné ražby s krávou kojící tele se našly až v povodí Dunaje. Ražba pokračovala i za Římanů: stříbrné drachmy nesly jména městských úředníků a bronzové mince vydávalo město ještě za římských císařů.
Roku 229 př. n. l. se Apollonia dostala pod ochranu Římské republiky, které pak zůstala věrná, a od roku 148 př. n. l. patřila k provincii Makedonie. V občanské válce stála na straně Caesara. Roku 44 př. n. l. zde studoval mladý Gaius Octavius, pozdější císař Augustus, a právě tady ho zastihla zpráva o Caesarově vraždě.
Úpadek přišel ve 3. století n. l., kdy zemětřesení změnilo tok řeky Aoós, přístav se zanesl a okolí se proměnilo v bažinu. Ve 4. století bylo město opuštěno a jeho roli převzala nedaleká Avlona, dnešní Vlora. Ruiny jsou od roku 2003 archeologickým parkem.
