Mince z mincovny Apollonia
Mince z mincovny Apollonia pocházejí z řecké kolonie na jihu Ilýrie u dnešní vesnice Pojan v Albánii, kterou kolem roku 600 př. n. l. založili osadníci z Korintu. Vlastní mince razila od 5. století př. n. l.; stříbro s krávou kojící tele se našlo až v povodí Dunaje. Roku 229 př. n. l. přešla pod vládu Říma.
Řazení produktů
Výpis produktů
Zlatá pětidolarová mince Republiky Nauru z roku 2009 představuje korálový útes s rybami a dalšími mořskými živočichy. Motiv přirozeně odkazuje na tichomořský ostrov obklopený...
Zlatá neoběžná mince Vanuatu v nominální hodnotě 20 vatu z roku 2009 představuje římský Pantheon. Drobná ražba propojuje státní symboliku tichomořské republiky s jednou z...
Zlatá pětidolarová mince Šalamounových ostrovů z roku 2008 spojuje portrét královny Alžběty II. s motivem Daidala a Ikara. Drobná pamětní ražba připomíná antický příběh o útěku...
Zlatá samojská mince 1 dolar z roku 2010 připomíná astronoma Mikuláše Koperníka. Portrét doplňuje schéma heliocentrické soustavy, zatímco druhá strana nese státní znak Samoy....
Zlatá severokorejská mince 10 wonů z roku 2009 zachycuje barcelonskou baziliku Sagrada Família, jejíž podobu zásadně ovlivnil Antoni Gaudí. Spojuje moderní ražbu s motivem...
Zlatá mince Republiky Togo z roku 2007 připomíná egyptskou královnu Nefertiti, manželku faraona Achnatona. Drobná ražba spojuje její portrét s togským státním znakem a nominální...
Zlatá pamětní mince Barbadosu z roku 2020 připomíná 100. výročí narození papeže Jana Pavla II. Portrét duchovního doprovází heslo Totus Tuus, zatímco rub nese státní znak...
Zlatá pamětní mince Džibutska z roku 2019 připomíná pařížskou katedrálu Notre-Dame, významnou památku gotické architektury, kterou téhož roku těžce poškodil požár. Provedení...
Půlgramová zlatá mince Fidži z roku 2020 vzdává hold Ludwigu van Beethovenovi u příležitosti 250. výročí jeho narození – geniálnímu skladateli, jehož hudba překonává staletí.
Symbol národní identity a obrození v podobě alegorické postavy Čechie na zlaté minci ražené v nejvyšší kvalitě Proof, vydané roku 2022.
Stříbrné 3 krejcary Leopolda I. Habsburského, ražené roku 1696 pro Sedmihradské knížectví v mincovně Hermannstadt. Mince spojuje portrét panovníka s heraldickým rubem a...
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 ražený ve Smolníku (značka „S“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Skvělý stav i historická hodnota.
Apollonia ležela na pravém břehu řeky Aoós, dnešní Vjosy, asi deset kilometrů od pobřeží Jaderského moře, poblíž vesnice Pojan v Albánii. Kolem roku 600 př. n. l. ji na pozvání místních Ilyrů založili řečtí osadníci z Korintu, možná spolu s Kerkýrou. Osada se zprvu jmenovala Gylakeia po svém zakladateli Gylakovi a jméno odvozené od boha Apollóna dostala až později.
Díky poloze na křižovatce cest mezi pobřežím a vnitrozemím se Apollonia stala branou obchodu do středního Balkánu a spolu s Dyrrachiem nejvhodnějším spojením mezi italským Brundisiem a severním Řeckem. Odtud také začínala Via Egnatia, silnice do Soluně a Byzantia. V helénistické době mohla mít až 60 000 obyvatel.
Vlastní mince razila Apollonia od 5. století př. n. l. Její stříbrné ražby nesly na jedné straně krávu kojící tele a na druhé dvojitý hvězdicovitý obrazec; nacházejí se až v povodí Dunaje. Roku 229 př. n. l. se město dostalo pod vládu Římské republiky, které zůstalo věrné, a v římské době v něm studoval mladý Augustus.
Úpadek přišel ve 3. století n. l., kdy zemětřesení změnilo tok řeky Aoós, přístav se zanesl a okolí se proměnilo v bažinu. Ve 4. století bylo město opuštěno a jeho roli převzala nedaleká Avlona, dnešní Vlora. Ruiny jsou od 7. dubna 2003 archeologickým parkem.
