Mince z aquilejské mincovny

Mince z aquilejské mincovny pocházejí ze dvou období. Římskou mincovnu v Aquileji otevřel v letech 294–296 tetrarcha Maximián a pracovala až do 5. století. Od konce 12. století tu razili aquilejští patriarchové, světští vládci Furlanska, až do zániku jejich světské moci roku 1420.

Řazení produktů

1 položek celkem

Výpis produktů

3081158 1b
Mincmistrův výběr
6 999 Kč

Follis Konstantina I. Velikého z počátku jeho mocenského vzestupu zachycuje dobu pozdní tetrarchie, kdy se římská vláda opírala o tradici, legitimitu a obraz věčného Říma....

0086

Ovládací prvky výpisu

1 položek celkem

Konstantin I. Veliký, follis, Aquileia 307Aquileia na severu dnešní Itálie, nedaleko Jaderského moře, byla podle básníka Ausonia devátým městem říše. Za tetrarchie si ji císař Maximián zvolil vedle Mediolana za jedno ze svých sídel a v letech 294–296 tu otevřel mincovnu, zpočátku se třemi dílnami. V prvních letech razila zlato, stříbro i bronz, zlato však jen s přestávkami.

Aquilejské mince nesou značky AQ, SMAQ (Sacra Moneta Aquileiae) nebo AQP, AQS a AQT, v nichž poslední písmeno označuje dílnu. Za válek mezi tetrarchy ražba kolísala a některé roky se nerazilo stříbro ani zlato; roku 312 město obsadil Konstantin I. Veliký na tažení proti Maxentiovi. Konec mincovny se klade buď do roku 425, nebo – podle mincí Gally Placidie a Valentiniána III. – až k vpádu Hunů roku 452.

Po sedmi stoletích na ražbu navázali aquilejští patriarchové, kteří od roku 1077 vládli Furlansku jako světská knížata. Mince začali razit koncem 12. století jako napodobeniny denárů z korutanského Friesachu, kde razili salcburští arcibiskupové. Když říšský sněm v Miláně roku 1195 napodobování zakázal, předložil patriarcha Pelhřim II. z Dornbergu listinu z roku 1028, podle níž měl císař Konrád II. udělit mincovní právo patriarchovi Poppovi; její pravost je sporná.

Ražbu patriarchové pronajímali vždy na dva až čtyři roky sdružení mincířů vedenému toskánskými řemeslníky. Vznikaly denáry z kvalitnějšího stříbra s polovinami a čtvrtinami a drobné mince z chudé slitiny, za patriarchy Bertrama ze Sv. Genesia i groše za dva denáry. Patriarchové patřili k prvním vládcům, kteří na mince dávali svůj erb. V letech 1350–1358 jím byl Mikuláš Lucemburský, nemanželský syn českého krále Jana Lucemburského. Ražba skončila roku 1420 se zánikem světské moci patriarchů.

Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet