Mince z mincovny Aspendos
Aspendos (asi od 500 př. n. l. do římské doby) – mincovna antického města v Pamfýlii na jihu dnešního Turecka. Patřila k nejstarším mincovnám Malé Asie a v 5. století př. n. l. bylo Aspendos nejvýznamnějším městem regionu. V helénistické době tu vznikaly i tetradrachmy Alexandrova typu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná tetradrachma ražená v Aspendu v Pamfýlii jménem Alexandra III. Velikého. Klasická kompozice spojuje hlavu Hérakla ve lví kůži se sedícím Diem, orlem a královským...
Ovládací prvky výpisu
Aspendos (asi od 500 př. n. l. do římské doby) bylo antické město v Pamfýlii na řece Eurymedon, asi 16 kilometrů od pobřeží Středozemního moře a 40 kilometrů východně od dnešní Antalye. Podle Thúkydida byla řeka splavná až k městu, které bohatlo na obchodu se solí, olejem a vlnou. Svou slávu mu dnes přináší výjimečně zachované římské divadlo z 2. století.
Aspendos patřilo k nejstarším mincovnám vůbec: ražbu zahájilo kolem roku 500 př. n. l., nejprve statéry a později drachmy. Na mincích se zpočátku objevovala jen zkratka a později celé místní, pamfýlské jméno města Estwedys. Rozsah ražby ukazuje, že v 5. století př. n. l. šlo o nejvýznamnější město Pamfýlie.
Od roku 546 př. n. l. stálo Aspendos pod perskou nadvládou, a přesto dál razilo mince vlastním jménem. Kolem roku 465 př. n. l. porazil athénský vojevůdce Kimón perské loďstvo v bitvě u Eurymedontu a město vstoupilo do athénského námořního spolku. Roku 333 př. n. l. se Aspendos podrobilo Alexandru Velikému, který mu po pokusu o odpor uložil makedonskou posádku a každoroční daň sto talentů stříbra.
V helénistické době razilo Aspendos tetradrachmy Alexandrova typu, datované letopočty místní éry; katalog Price je klade zhruba do let 212–181 př. n. l. Roku 190 př. n. l. se město vzdalo Římanům a mince razilo až do římské doby.
