Mince z augsburské mincovny
Mince z augsburské mincovny pocházejí ze švábského Augsburgu, biskupského a od 13. století říšského města. Svobodné říšské město získalo vlastní mincovní právo 21. května 1521 od císaře Karla V. a razilo ještě téhož roku. Městská ražba skončila roku 1805, kdy Augsburg připadl Bavorsku.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Augsburg byl ve středověku sídlem mocných biskupů. Biskup Oldřich (923–973) pomohl roku 955 Otovi I. porazit Maďary v bitvě na Lechu. Česká numismatika má k jeho době zvláštní vztah: Josef Fiala vykládal shodu nejstarších českých denárů Boleslava I. s bavorskými jako mincovní úmluvu, do níž patřil i augsburský biskup Oldřich.
Roku 1276 udělil král Rudolf I. Habsburský Augsburgu říšskou bezprostřednost. Rostoucí samostatnost města vedla ke sporům s biskupy, kteří v 15. století přenesli hlavní sídlo do Dillingenu. V Augsburgu mezitím obíhaly i pražské groše; město na ně jako jedno z mnoha vybíjelo vlastní kontramarku, kterou se groš stal platidlem jeho měnové soustavy.
O vlastní mincovní právo usilovala městská rada dlouho. Na říšském sněmu ve Wormsu je roku 1521 vyjednal městský písař Konrad Peutinger a 21. května 1521 podepsal císař Karel V. listinu, která Augsburgu povolila razit vlastní mince. Ražba začala ještě téhož roku.
Augsburg patřil k největším městům Svaté říše římské a díky Fuggerům a Welserům k předním obchodním centrům Evropy. Městská ražba skončila roku 1805: 21. prosince Augsburg obsadilo bavorské vojsko a Prešpurský mír z 26. prosince 1805 jej připojil k Bavorskému království.





