Mince z mincovny Bamberk
Bamberské biskupství vzniklo roku 1007 z vůle krále Jindřicha II. a od roku 1245 mělo status knížecího biskupství, tedy samostatného církevního státu Svaté říše římské s vlastní ražbou. Drželo statky až v Korutanech, proslulo čarodějnickými procesy a zaniklo roku 1802, kdy po sekularizaci připadlo Bavorsku.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Bamberk patřil k církevním knížectvím, jaká jinde v Evropě nemají obdobu. Biskup tu nebyl jen duchovním pastýřem, ale zároveň panovníkem se svým územím, svými soudy – a svou mincovnou.
Biskupství založil roku 1007 na synodě ve Frankfurtu nad Mohanem král Jindřich II. se souhlasem papeže. Cílem bylo upevnit křesťanství ve Francích, tedy v oblasti, která tehdy ležela na okraji říšského světa.
Kolem roku 1245 povýšil císař Fridrich II. bamberské biskupy na knížata. Získali tím říšskou bezprostřednost, tedy postavení, kdy nad sebou neměli nikoho než císaře – a právo razit vlastní minci k tomu patřilo.
Území knížectví leželo v dnešních bavorských Francích a sousedilo s Würzburkem, Ansbachem, Bayreuthem a Sasko-Koburskem. K tomu drželo rozsáhlé statky v Korutanech, mimo jiné Villach a Tarvisio, což mu zajišťovalo podíl na alpských obchodních cestách.
Roku 1802 měřilo knížectví 3 580 čtverečních kilometrů a žilo v něm 207 tisíc obyvatel – dost na to, aby vlastní mincovna dávala smysl.
Temnou kapitolou zůstávají čarodějnické procesy. Za biskupů Johanna Gottfrieda von Aschhausen a Johanna Georga Fuchse von Dornheim se od roku 1609 stal Bamberk jedním z hlavních center honů na čarodějnice v říši; případ purkmistra Johannese Junia vedl roku 1630 až k zásahu říšského sněmu v Řezně.
Konec přišel se sekularizací. Poslední kníže biskup Christoph Franz von Buseck odstoupil 29. září 1802 a Bamberk připadl Bavorsku; formálně to potvrdil říšský sněm v Řezně 25. února 1803. Tím skončila i osmisetletá tradice bamberských ražeb.
Pro sběratele jsou právě církevní knížectví vděčným tématem. Mince nesou biskupský znak a často i světecké motivy, takže se na první pohled liší od ražeb světských panovníků – a protože takových států existovaly v říši desítky, každý s vlastní tradicí, je co srovnávat.
