Mince z mincovny Bamberk
Mince z mincovny Bamberk pocházejí z knížecího biskupství ve Francích, které roku 1007 založil Jindřich II. Svatý. Biskupové razili ve středověku tenké feniky, v 18. století konvenční mince a za válek s Francií kontribuční tolary. Ražba skončila se zánikem biskupství, které roku 1802 obsadilo Bavorsko.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Josefa II. vznikl roku 1776 v tyrolské mincovně Hall, v době jeho spoluvlády s Marií Terezií. Reprezentuje velký stříbrný nominál habsburské monarchie i období,...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1764 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný 17krejcar Marie Terezie byl vyražen roku 1762 v kremnické mincovně za její vlády v Uhrách. Nominál náleží k typu raženému v letech 1751–1765 a připomíná peněžní oběh...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1768, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1763 pochází z tyrolské mincovny Hall a náleží k oběžným ražbám rakouských zemí. Vznikl v době, kdy panovnice upevňovala správu habsburské...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1621 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský kus....
Stříbrný tolar vznikl roku 1848 za vlády velkovévody Fridricha Františka II., kdy revoluční vlna zasáhla také Meklenbursko-Zvěřínsko. Nominál náleží k měnové soustavě německého...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1867 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Bamberské biskupství založil roku 1007 římskoněmecký král Jindřich II. Svatý a prvním biskupem se stal jeho kancléř Eberhard (1007–1040). Ve světských věcech stálo biskupství pod ochranou krále, v duchovních pod ochranou papeže. Biskup Jindřich ze Schmiedefeldu (1242–1257) získal od císaře Fridricha II. Štaufského titul knížete-biskupa.
Z 12. století jsou známé tenké feniky, které v letech 1170–1177 razili v bamberské mincovně společně císař Fridrich I. Barbarossa a biskup Heřman II. Biskupství patřily v letech 1007–1759 také rozsáhlé statky v Korutanech s Villachem, Wolfsbergem a Tarvisiem; z Villachu pocházejí feniky bamberských biskupů z let 1183–1202. Korutanské državy prodal Bamberk roku 1759 Habsburkům.
Roku 1756 přistoupil franský kraj, k němuž Bamberk patřil, ke konvenční měně. V letech 1794–1796 razil Bamberk stejně jako další církevní knížectví kontribuční tolary z církevního stříbra na obranu proti Francouzům. Poslední kníže-biskup Christoph Franz von Buseck (1795–1802) před nimi roku 1796 uprchl do Prahy. Začátkem září 1802 obsadilo biskupství bavorské vojsko a 29. září se Buseck vlády vzdal. Zlato a stříbro z bamberských kostelů a klášterů se pak odváželo k přeražení do Mnichova.





