Mince z mincovny Barcelona
Barcelonské hrabství vzniklo roku 801 jako součást karolinské Španělské marky a od roku 988 se chovalo jako samostatný stát. Roku 1137 se sňatkem spojilo s Aragonem a stalo se jádrem Katalánského knížectví. Vlastní správu ztratilo až dekrety Nueva Planta roku 1716, tedy po devíti stoletích.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Barcelona patří k evropským mincovnám, jejichž dějiny se čtou jako dějiny celé země. Hrabství vzniklo na počátku 9. století jako pohraniční území Franské říše proti muslimské Hispánii – to, čemu se říká Španělská marka.
Franské vojsko dobylo Gironu roku 785 a samotnou Barcelonu roku 801 za krále Ludvíka Pobožného. Prvním hrabětem se stal Bera, který úřad zastával v letech 801 až 820, a hrabství bylo zpočátku plně podřízeno franskému panovníkovi.
V 10. století se ale vazba uvolňovala. Zlom přišel roku 985, kdy Barcelonu dobyl a vypálil vojevůdce Almanzor; hrabě Borrell II. marně žádal franského krále o pomoc. Roku 988, po pádu karolinské dynastie, přestali hrabata franskou svrchovanost uznávat vůbec.
Následující dvě století znamenala růst. Hrabata jako Ramon Berenguer I. a Ramon Berenguer III. rozšířila území dobýváním i sňatky, pohltila sousední katalánská hrabství a dostala se až za Pyreneje do Provence.
Rozhodující událost přišla roku 1137. Sňatkem Ramona Berenguera IV. s aragonskou Petronillou vznikla dynastická unie a jejich syn Alfons II. se stal prvním aragonským králem, který zároveň nesl titul barcelonského hraběte.
Z hrabství se tak stalo jádro Katalánského knížectví uvnitř Aragonské koruny. Katalánsko si podrželo vlastní zákony, sněm i správu a Barcelona zůstala jeho hlavním městem i hlavní mincovnou.
Konec samostatné správy přinesla až válka o španělské dědictví. Dekrety Nueva Planta roku 1716 zrušily katalánské instituce a začlenily zemi do jednotné španělské správy – po devíti stoletích vlastních dějin.
Barcelonské ražby proto pokrývají mimořádně dlouhé období. Od raných hraběcích denárů přes středověké mince Aragonské koruny až po novověké ražby španělských králů jde o řadu, v níž se dá číst, jak se z pohraniční marky stalo srdce Katalánska.
