Mince z bělehradské mincovny
Mince z bělehradské mincovny pocházejí z Bělehradu, kde se mince pro Jugoslávii začaly razit až na počátku 30. let 20. století. První stříbrné 20 a 50 dinárů vyrobila soukromá bělehradská firma Kovnica a.d., od září 1938 razí oběžné i pamětní mince státní mincovna Národní banky v Topčideru, dnes pro Srbsko.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný gulden Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Stříbrná československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1968 připomíná dvě významná výročí republiky. Spojuje ženský profil s květinami a siluetou Prahy se státním znakem a...
Stříbrná mince 5 marek s portrétem Fridricha III. z roku 1888 pochází z tzv. roku tří císařů. Krátká vláda panovníka dává této emisi mimořádný historický rozměr v rámci dějin...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1769, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a značkou mincmistrů E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von Münzburg and Pascal...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Denár Břetislava I. připomíná období upevňování přemyslovského státu v první polovině 11. století. Drobné stříbrné ražby s výraznou stylizací postav patří k autentickým dokladům...
Speciální sada oběžných mincí České republiky z roku 2025 vydaná k 60. výročí Večerníčku. Atraktivní sběratelský komplet spojuje aktuální oběživo s pamětním žetonem a připomíná...
Než získal Bělehrad vlastní mincovnu, peníze pro Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, pozdější Jugoslávii, se dlouho vyráběly v cizině – v Belgii, Francii a Rakousku-Uhersku. Národní banka proto 30. prosince 1925 rozhodla o založení vlastního ústavu na výrobu bankovek; jeho areál v bělehradském Topčideru navrhl architekt Josif Najman a tisk bankovek tam začal na konci roku 1929.
První mince vyražené přímo v zemi pocházejí ze soukromé akciové společnosti Kovnica a.d., založené podle stanov z 25. července 1930 a podle akcionářů z rodiny Boškovićů přezdívané mincovna bratří Boškovićů. Původně měla razit medaile a dukáty pro šperkařské účely a podle pravidel ze 17. června 1931 vyrazila dukát a čtyřdukát s podobiznami krále Alexandra I. Karađorđeviće a královny Marie.
Roku 1932 dodala 12,5 milionu stříbrných dvacetidinárů s letopočtem 1931 a podle smlouvy z 19. září 1932 také 5,5 milionu padesátidinárů s letopočtem 1932 – polovinu emise, druhou polovinu vyrazila Královská mincovna v Londýně. Roku 1936 však vyšlo najevo nelegální vyražení 6 000 padesátidinárů, ředitel a účetní byli zatčeni a zákon z roku 1937 soukromou výrobu mincí zakázal.
Zákonem z 9. července 1936 uložila vláda Národní bance postavit vlastní mincovnu. Vyrostla vedle ústavu na výrobu bankovek podle Najmanova projektu a slavnostně ji otevřeli 7. září 1938; téhož roku tu vznikla první úplná domácí řada mincí. Od té doby se v Topčideru razí všechny oběžné a většina pamětních mincí, za Jugoslávie i v dnešním Srbsku, a také medaile a plakety.
