Mince z bernské mincovny
Mince z bernské mincovny pocházejí z mincovny švýcarského města, které razilo vlastní mince nejpozději od 40. let 13. století. Pracovala pro městský stát, Helvetskou republiku i kanton Bern a od roku 1855 tu sídlí spolková mincovna Švýcarska, od roku 1998 nazývaná Swissmint, která razí švýcarské franky.
Řazení produktů
Výpis produktů
Švýcarská pamětní mince 5 franků z roku 1948 připomíná sté výročí ústavy z roku 1848. Obrazová strana nese alegorickou skupinu postav a nápis HELVETIA, zatímco druhá strana...
Stříbrná mince o nominálu 2 franky z roku 1958 patří mezi klasické oběžné ražby Švýcarské konfederace. Motiv stojící Helvetie symbolizuje svobodu, nezávislost a dlouhou tradici...
Stříbrná pamětní mince vydaná k 500. výročí slavné bitvy u St. Jakob an der Birs z roku 1444, jednoho z klíčových momentů švýcarských dějin. Výrazný design a hluboký historický...
Vzácná stříbrná mince 1 frank z Lichtenštejnska z roku 1924 s portrétem knížete Johanna II., ražená podle návrhu francouzského rytce Gustava Deloye, je ceněným sběratelským...
Ovládací prvky výpisu
Počátky bernské ražby nejsou známé. Bernská mince je v listinách zmíněna roku 1228, ale není jisté, zda šlo o domácí ražbu; roku 1246 se uvádí mincmistr jménem Wernher. Městská mincovna Bernu stála hned západně od radnice; v letech 1530–1535 byla rozšířena, v letech 1555–1565 přestavěna a roku 1615 znovu zvětšena. Městská ražba trvala až do konce starého režimu.
Roku 1787 mincovnu zničil požár a Bern musel nějaký čas razit v Solothurnu. V letech 1790–1792 vznikla podle plánů francouzského architekta Jacquese-Denise Antoina nová budova na Gerberngraben. Za Helvetské republiky se razilo jen v Bernu, Basileji a Solothurnu a bernské ražby nesly značku B. Po roce 1803 razil kanton Bern od roku 1808 opět vlastní mince, naposledy s letopočtem 1837, a k tomu i mince pro kantony Aargau, Ticino a Uri.
Spolkový stát zavedl roku 1850 švýcarský frank, první mince se ale razily v Paříži, Štrasburku a Bruselu. V nevyužívané kantonální mincovně na Gerberngraben byla 1. září 1855 otevřena první spolková mincovna. Pro rostoucí potřebu vznikla v letech 1903–1906 nová budova ve čtvrti Kirchenfeld podle návrhu Theodora Gohla; starou mincovnu roku 1911 zbourali.
Od 1. ledna 1998 nese spolková mincovna jméno Swissmint. Razí švýcarské oběžné mince, pamětní a sběratelské mince a medaile, vyrábí razidla a kontroluje pravost podezřelých mincí. V letech 1855–1930 vyráběla také poštovní známky a do roku 1967, kdy stříbro v oběžných mincích nahradil měďnikl, si sama vyráběla i střížky.
