Mince z mincovny Bielefeld
Mince z mincovny Bielefeld pocházejí z hlavního města hrabství Ravensberg ve Vestfálsku. V 15. století zde přeznačovali cizí groše štítkem s krokvemi, koncem 16. století tu razili groše vévodové z Jülichu, Kleve a Bergu a v polovině 17. století kurfiřt Fridrich Vilém I. Braniborský.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný groš hrabství Ravensberg vznikl za vlády Jana Viléma v letech 1592–1609. Jednu stranu vyplňuje zemský znak s přilbami, druhou říšské jablko s označením Z4. Nedoražený...
Ovládací prvky výpisu
Bielefeld se jako město poprvé připomíná roku 1214 v listině hraběte Heřmana II. z Ravensbergu. Vyrostl na křižovatce obchodních cest u průsmyku přes Teutoburský les a stal se hlavním městem i hospodářským a finančním střediskem hrabství Ravensberg. Nad městem vznikl před rokem 1250 hrad Sparrenburg, který hrabatům sloužil jako sídlo.
Roku 1346 vymřela ravensberská hrabata po meči a hrabství připadlo sňatkem Markéty, neteře posledního hraběte, rodu vládnoucímu v Bergu; od roku 1521 patřilo ke spojeným vévodstvím Jülich, Kleve a Berg. Bielefeld mezitím v 15. století vstoupil do hanzy. Ve stejném století přeznačoval cizí stříbrné groše, například míšeňské, kontramarkou se štítkem s krokvemi, které tvoří i erb Ravensbergu – tři červené krokve ve stříbrném poli.
Koncem 16. století se v Bielefeldu razily groše v hodnotě čtyřiadvacetiny tolaru, nejprve pro Viléma z Jülich-Cleves-Bergu a od roku 1592 pro jeho syna Jana Viléma z Jülich-Cleves-Bergu. Mincovnu tehdy vedl mincmistr Peter Busch, doložený v letech 1591–1616.
Po smrti Jana Viléma roku 1609 připadl Ravensberg na základě dohody podepsané přímo v Bielefeldu prozatímně Braniborsku, definitivně pak roku 1666. Mincovna pracovala i pro nové pány: roku 1651 zde vznikaly mince v hodnotě 2 mariengrošů s monogramem kurfiřta Fridricha Viléma I. Braniborského, které se v opisu označují za zemskou minci. Mincmistři jsou v Bielefeldu doloženi ještě v 60. letech 17. století.





