Mince z bonnské mincovny
Mince z bonnské mincovny pocházejí z jednoho z nejstarších mincovních míst Porýní. Poprvé se tu razilo kolem roku 540 za franského krále Theudeberta I. z rodu Merovejců, později pro kolínské arcibiskupy a kurfiřty, kteří z Bonnu učinili své sídlo a od roku 1386 patřili k Rýnskému mincovnímu spolku.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
První mince v Bonnu dal razit kolem roku 540 franský král Theudebert I. z rodu Merovejců. Ve středověku patřil Bonn kolínským arcibiskupům a po bitvě u Worringenu roku 1288 se stal jedním z jejich oblíbených sídel. Zlatá bula roku 1356 potvrdila všem kurfiřtům mincovní regál, z něhož odvozovali i právo razit zlato.
Roku 1385–1386 založili čtyři rýnští kurfiřti, mezi nimi kolínský arcibiskup Fridrich III. ze Saarwerdenu, Rýnský mincovní spolek. Ten razil hlavně rýnský zlatý gulden, který se brzy přijímal v celé říši jako obchodní mince. Smlouva předepisovala jeho vzhled: na jedné straně světce – nejprve svatého Jana Křtitele, od roku 1419 svatého Petra – a na druhé trojlist s erbem pána, v jehož mincovně byl gulden ražen, a erby ostatních tří kurfiřtů.
Roku 1525 přesídlila do Bonnu kancelář kolínského kurfiřtství a roku 1597 se město stalo jeho oficiálním hlavním a sídelním městem. Po truchsesské válce usedli na kolínský stolec arcibiskupové z bavorského rodu Wittelsbachů, počínaje Arnoštem Bavorským. Bonn zůstal sídlem kolínských kurfiřtů až do francouzské okupace roku 1794, s níž kurfiřtství zaniklo.





